Autorka: Barbora Metličková
Dětství (nejen) v České republice se v posledních letech výrazně proměňuje. Děti a dospívající vyrůstají ve světě ovlivněném rychlým technologickým rozvojem, zkušeností s pandemií covid-19, válkou na Ukrajině, proměnami společnosti i zhoršujícím se duševním zdravím mladých lidí. Tyto změny mají dopad nejen na rodiny a školy, ale také na sociální služby, volnočasové organizace a zařízení pracující s ohroženými dětmi a mládeží.
Samotná představa dětství a dospívání přitom není neměnná a v průběhu historie se vyvíjela na základě celospolečenských změn. Ještě před začátkem 20. století moderní pojetí adolescence jako svébytné životní etapy prakticky neexistovalo, přechod mezi dětstvím a dospělostí byl spojován především s biologickým dospíváním nebo konkrétními společenskými mezníky, například nástupem do práce či sňatkem. Dospívání jako samostatnou vývojovou etapu výrazněji vědecky ukotvil americký psycholog a pedagog G. Stanley Hall ve svém dvousvazkovém díle Adolescence z roku 1904. To, co dnes považujeme za samozřejmou etapu lidského života, je tedy do určité míry také výsledkem společenského vývoje, a stejně jako se proměňovalo dospívání v minulosti, mění se podmínky, za kterých děti dospívají, i dnes.
Jedním z výrazných trendů současné společnosti je demografický vývoj. Česká populace dlouhodobě stárne a současně klesá počet narozených dětí. V roce 2025 přišlo na svět pouze 77,6 tisíce dětí, nejméně od počátku celoplošného statistického sledování v roce 1785. Současně klesá také úhrnná plodnost, která se z 1,83 dítěte na jednu ženu v roce 2021 snížila na 1,28 v roce 2025. Nízká a dále klesající plodnost přitom není pouze českým fenoménem, ale trendem patrným napříč evropskými státy (srov. Štyglerová, 2026).
Výzkumy ukazují, že rodina zůstává pro mladé lidi jednou z nejdůležitějších životních hodnot. Mladí lidé ji vnímají jako zdroj bezpečí, podpory a jistoty a rodinné vztahy pro ně mají větší význam než oblast veřejného nebo politického života (srov. Černý, 2023). Současně však vyrůstají ve společnosti silně ovlivněné sociálními sítěmi, polarizací a přetížením informacemi. Problémem dnešní doby již není nedostatek informací, ale schopnost rozpoznat jejich relevanci a pravdivost (srov. Buchtík, 2023, s. 25).
Významným zlomem pro současnou generaci dětí byla pandemie covid-19. V České republice došlo v letech 2020–2021 k opakovanému uzavírání škol a omezení sociálních kontaktů. Školní lockdowny patřily v mezinárodním srovnání k delším a zasáhly všechny typy škol (srov. Čeladníková, Hejzlarová, Mouralová, 2022, s. 1–2). Děti přišly o běžný kontakt se spolužáky, volnočasové aktivity i každodenní režim. Výzkumy ukazují, že pandemie měla významný dopad na psychické zdraví mladých lidí a zvýšil se výskyt úzkostí, depresivních příznaků i pocitů osamělosti (srov. Bell, Nicholas, Broomhall a kol., 2023).
Právě duševní zdraví dětí a adolescentů patří dnes mezi nejvýznamnější témata. Podle dat Českého statistického úřadu jsou psychické obtíže dospívajících ovlivňovány například tlakem vrstevníků, nepříznivými životními podmínkami, hledáním identity nebo kvalitou rodinných vztahů. Významný vliv mají také média a sociální sítě (srov. Henzlerová, 2025). Úzkostnými poruchami trpí 4,1 % dětí ve věku 10–14 let a 5,3 % adolescentů ve věku 15–19 let. Deprese se vyskytují u 1,3 % mladších adolescentů a u 3,4 % starších adolescentů (srov. tamtéž). Odborníci zároveň upozorňují, že neléčené psychické obtíže mohou vést ke školním problémům, sociálnímu vyloučení nebo rizikovému chování.
Zhoršující se wellbeing mladých lidí potvrzuje také studie ESPAD 2024. Podíl dospívajících se známkami zhoršeného duševního zdraví vzrostl z 18 % před pandemií covid-19 na 23 % v roce 2024, přičemž častěji jsou zasaženy dívky (srov. Národní monitorovací středisko pro drogy a závislosti, 2025). Přibývá také mladých lidí užívajících psychoaktivní léky, a to jak předepsané lékařem, tak užívané bez doporučení odborníka.
Současné dětství je výrazně spojeno také s digitálními technologiemi. Smartphone a internet jsou dnes běžnou součástí každodenního života většiny dětí. Studie Děti a nová média 2023 ukazuje, že den bez mobilního telefonu si nedokáže představit 61 % chlapců a 72 % dívek ve věku 14–15 let. S věkem přitom narůstá čas strávený na mobilním telefonu i pocit závislosti na něm (srov. Friedlaenderová, 2024).
Digitální technologie jsou dnes běžnou součástí života dětí již od velmi raného věku. Téměř čtvrtina dětí získává první mobilní telefon ještě před zahájením školní docházky a většina dalších během prvních pěti let základní školy (Český statistický úřad, 2026). Sociální sítě, online videa a digitální hry jsou samozřejmou součástí každodennosti – nejrozšířenější sociální platformy používá více než 90 % dospívajících ve věku 13–17 let, často i před dosažením minimální věkové hranice pro založení účtu (Kopecký a kol., 2026). Obrazovky navíc pravidelně sleduje více než polovina dětí mladších jednoho roku a u části batolat jejich používání přesahuje jednu až dvě hodiny denně (Zvedni hlavu a STEM, 2026). Digitální prostředí tak není pouze způsobem trávení volného času, ale významným prostorem socializace, komunikace a zábavy. Nadměrné používání obrazovek je však spojováno s riziky pro vývoj řeči, motoriky, pozornosti a kognitivních schopností u malých dětí (Zhang a kol., 2022), u školních dětí s problémy se spánkem, soustředěním a učením (Leonhardt a kol., 2025) a u dospívajících také s psychickými obtížemi (Shen a kol., 2026). Pozornost si zaslouží i samotná podoba digitálního prostředí: sociální sítě a hry využívají notifikace, personalizovaný obsah, odměny, mikrotransakce či lootboxy, které podporují další používání. Digitální svět dětí je proto nejen prostorem vztahů a zábavy, ale také komerčním prostředím, které aktivně soutěží o jejich pozornost (srov. Národní monitorovací středisko pro drogy a závislosti, 2026, s. 55-56).
Je však důležité zdůraznit, že současné výzkumy většinou neprokazují jednoduchý kauzální vztah mezi používáním technologií a psychickými problémy. Odborníci častěji upozorňují na korelace, tedy souvislosti mezi nadměrným používáním digitálních technologií a dalšími obtížemi, jako jsou úzkosti, poruchy spánku, osamělost nebo depresivní projevy. Nadužívání technologií tak bývá často spíše symptomem hlubšího problému než jeho jedinou příčinou. Dítě může například nadměrně utíkat do online prostředí kvůli osamělosti, problémům v rodině, šikaně, nízkému sebevědomí nebo nedostatku bezpečných vztahů v reálném světě.
Současně je důležité nevnímat digitální technologie pouze negativně. Mohou být zdrojem vzdělávání, kreativity, sociálního kontaktu i podpory. Stále více odborníků proto mluví o digitálním wellbeingu, tedy o schopnosti využívat technologie zdravým a vyváženým způsobem (srov. DigiWELL Report, 2025, s. 3). Řešením tedy nemusí být zákaz technologií, ale podpora zdravých návyků, bezpečných vztahů, smysluplného trávení volného času a otevřené komunikace mezi dětmi a dospělými.
Za další podstatné téma dotýkající se české společnosti považuji migraci spojenou s válkou na Ukrajině. Od začátku války přišlo do České republiky více než 91 tisíc osob mladších 18 let (srov. Konsorcium nevládních organizací pracujících s migranty, 2025). Mnoho ukrajinských dětí začalo navštěvovat české školy a postupně se zapojovalo do běžného života. Výzkumy ukazují, že většina dětí uprchlíků navštěvuje české základní školy, zapojuje se do volnočasových aktivit a jejich znalost češtiny se postupně výrazně zlepšuje (srov. Spurný, Tabery, 2025, s. 7–8).
Integrace však není jednoduchý proces. Děti s migrační zkušeností mohou zažívat nejistotu, jazykovou bariéru, traumatizaci z války nebo odloučení od části rodiny a míst, která byla pro tyto děti známá a bezpečná. O to důležitější je role školy, vrstevníků, volnočasových organizací i sociálních služeb, které mohou pomoci vytvářet bezpečné prostředí a podporovat začlenění těchto dětí do společnosti a schopnost společnosti tyto děti přijmout.
Z hlediska zdraví a materiálních podmínek je situace českých dětí převážně příznivá – více než tři čtvrtiny dětí do 16 let mají podle rodičů velmi dobrý zdravotní stav a 94,5 % není zdravotně omezeno v běžných aktivitách. Materiální deprivace dětí dlouhodobě klesá a v současnosti se pohybuje pod hranicí 5 %. Největší finanční překážkou zůstává účast na pravidelných volnočasových aktivitách, které si nemůže dovolit zaplatit 4,3 % domácností s dětmi. Zlepšují se také podmínky školáků, například podíl rodin, které si nemohou dovolit placené školní akce, klesl z 5,8 % v roce 2014 na 1,9 % v roce 2024 (srov. Měřínská, 2025).
Současné české děti (roz. děti vyrůstající v Česku, které jsme povinni bez výjimky chránit a které budou v produktivním věku až budeme pomýšlet na důchod) vyrůstají v prostředí plném možností, ale také tlaků a nejistot. Vedle technologického pokroku a nových příležitostí čelí psychické zátěži, informačnímu přetížení i dynamickým celospolečenským změnám. Na tomto místě si tedy dovolím odmítnout označení „snowflakes“. Je pravda, že jsem jednotlivé témata tohoto článku vybírala selektivě, ale to nic nemění na tom, že jsou to témata nová a existující právě v období, kdy se generace současných dětí pokouší dospět a ostatní výzvy dospívání zůstávají neměnné – najít vlastní identitu, navazovat a učit se pečovat o vztahy, rozhodnout čím v životě chci či nechci být. O to důležitější je podpora bezpečných primárních vztahů, dostupné psychologické pomoci, kvalitního vzdělávání a smysluplného trávení volného času. Právě rodina, škola, bezpečný vrstevnický kolektiv a adaptabilní sociální služby mohou významně přispět k tomu, aby děti dokázaly dnešní složitou životní situaci zvládat zdravým a bezpečným způsobem.
Zdroje:
BELL, Imogen H., NICHOLAS, Jennifer, BROOMHALL, Amy et al., 2023. The impact of COVID-19 on youth mental health: A mixed methods survey. Psychiatry Research, 321, čl. 115082 [online]. Dostupné z: https://pmc.ncbi.nlm.nih.gov/articles/PMC9883078/ [cit. 3.5. 2026].
BUCHTÍK, Martin, 2023. Různá vyprávění o jedné společnosti [online]. Praha: STEM. Dostupné z: https://www.stem.cz/wp-content/uploads/2023/12/Buchtik-Ruzna-vypraveni-o-jedne-spolecnosti-1.pdf [cit. 3.5. 2026].
ČELADNÍKOVÁ, Tereza, HEJZLAROVÁ, Eva Marie a MOURALOVÁ, Magdalena, 2022. Školní „lockdowny“ v Česku v souvislosti s pandemií covid-19 v období březen 2020–červen 2021 [online]. Praha: Institut sociologických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Dostupné z: https://iss.fsv.cuni.cz/sites/default/files/uploads/files/školní%20lockdowny%20v%20Česku_220804_final.pdf [cit. 3.5. 2026].
ČERNÝ, Pavel, 2023. Názory a postoje mladých [online]. Statistika&My, 6.12. 2023. Dostupné z: https://statistikaamy.csu.gov.cz/nazory-a-postoje-mladych [cit. 3.5. 2026].
DIGIWELL REPORT, 2025. DigiWELL Report 2025 [online]. Dostupné z: https://www.digiwell.cz [cit. 3.5. 2026].
HENZLEROVÁ, Eva, 2025. Duševní zdraví adolescentů [online]. Statistika&My, 13.11. 2025. Dostupné z: https://statistikaamy.csu.gov.cz/dusevni-zdravi-adolescentu [cit. 3.5. 2026].
HORECKÝ, Jiří a ŠVEHLOVÁ, Alice, 2021. Pandemie covidu-19 a sociální služby 2020–2021 [online]. Tábor: Asociace poskytovatelů sociálních služeb ČR. Dostupné z: https://www.apsscr.cz/media/sluzby/knihovna/odborna-publikacni-cinnost/dokumenty/pandemie-covidu-19-a-socialni-sluzby-20202021.pdf [cit. 3.5. 2026].
KONSORCIUM NEVLÁDNÍCH ORGANIZACÍ PRACUJÍCÍCH S MIGRANTY, 2025. Uprchlíci z Ukrajiny v datech a analýzách [online]. Dostupné z: https://migracnikonsorcium.cz/cs/data-statistiky-a-analyzy/uprchlici-z-ukrajiny-v-datech/#uprchlici-cr-demograficke-slozeni [cit. 3.5. 2026].
MĚŘÍNSKÁ, Simona, 2025. Jak se žije dětem v Česku? Online. Statistika & My. 2. 7. 2025. Dostupné z: Statistika & My – Jak se žije dětem v Česku?. [cit. 2026-09-04].
NÁRODNÍ MONITOROVACÍ STŘEDISKO PRO DROGY A ZÁVISLOSTI, 2026. Souhrnná zpráva o závislostech v České republice 2025 [online]. Praha: Úřad vlády České republiky. Dostupné z: https://www.drogy-info.cz/data/obj_files/35885/1424/Souhrnn%C3%A1%20zpr%C3%A1va%20o%20z%C3%A1vislostech%20v%20%C4%8CR%202025_fin.pdf [cit. 3.9. 2026].
NÁRODNÍ MONITOROVACÍ STŘEDISKO PRO DROGY A ZÁVISLOSTI, 2025. Čeští teenageři méně užívají nelegální návykové látky, ale stále experimentují s legálními, ukazují výsledky české části mezinárodní studie ESPAD 2024 [online]. Drogy-info.cz, 20.5. 2025. Dostupné z: https://www.drogy-info.cz/article/press-centrum/tz-2025-05-20-espad-2024/ [cit. 3.5. 2026].
ŠTYGLEROVÁ, Terezie, 2026. Porodnost i plodnost v Česku v posledních čtyřech letech výrazně klesají. Ubývá také žen ve věku nejvyšší plodnosti. [online]. Statistika&My, 18.5. 2026. Dostupné z: https://statistikaamy.csu.gov.cz/nejmene-narozenych-deti-v-historii [cit. 3.9. 2026].
SPURNÝ, Martin a TABERY, Paulína, 2025. Integrace ukrajinských uprchlíků: trh práce, bydlení, znalost češtiny a vzdělávání dětí [online]. Praha. Dostupné z: https://cvvm.soc.cas.cz/images/articles/files/5935/vyzkumnazpravahlasukrajincuvlna8vlna9.pdf [cit. 3.5. 2026].
WORLD HEALTH ORGANIZATION, 2020. WHO Director-General’s opening remarks at the media briefing on COVID-19 – 11 March 2020 [online]. Geneva: WHO. Dostupné z: https://www.who.int [cit. 3.5. 2026].WORLD HEALTH ORGANIZATION, 2021. Coronavirus disease (COVID-19): How is it transmitted? [online]. Geneva: WHO. Dostupné z: https://www.who.int [cit. 3.5. 2026].