Skupina drog:  psychostimulancia

Zástupci:  kokain, z kokainu vyráběný crack

Slangové výrazy: koks, kokeš, cukr, pudr, sníh, bělouš

Účinná látka: rostlinný tropanový alkaloid z jihoamerického keře jménem koka pravá

Původ: Kokain se získává z listů koky pravé, jako první ho izoloval německý chemik Albert Niemann v roce 1860 a od roku 1862 běží jeho průmyslová produkce. Z listů koky se nejdřív vyrábí kokainová pasta, ze které pak přidáním kyseliny chlorovodíkové stane požadovaný prášek.

Byl používán jako lokální anestetikum při prvních operacích a od roku 1972 se jím snažila léčit závislost na morfiu. Od 80. let 20. století se datuje užívání cracku – hydrochloridu kokainu určeného ke kouření, který se vyrábí z kokainu a sody. Užívání cracku bylo typické především pro černošskou populaci v USA, pravděpodobně pro jeho cenovou dostupnost. Účinky cracku se popisují jako intenzivnější, přičemž intenzivní „rauš“ ale trvá jen pár minut. Proto u něj vzniká závislost o mnoho rychleji. Vzhledem ke svému složení a inhalačnímu užívání se z kouře do těla uvolňují i další chemické látky, což zvyšuje jeho nebezpečnost pro organismus.

Vzhled: Bílý lesklý prášek, často křídového či krystalově šupinovitého vzhledu – záleží na metodě, kterou byl kokain krystalizovaný; objevuje se typický zápach, který je ale popisován spíš uživateli z Jižní Ameriky, kteří mají přístup k čistější formě drogy, v Evropě se může zápach lišit dle druhů příměsí, či být zcela bez zápachu. Typická je hořká chuť a znecitlivující účinek například na jazyku či dásni. Crack má oproti tomu výrazně krystaličtější vzhled, který může být i lehce zbarven.

Účinky žádoucí: Stimulace, zvýšená hovornost, lehká euforie a pocit zvýšené mentální kapacity, družnost, zvýšená sociabilita, rozhodnost, mizí únava, nastupuje pocit energičnosti, zvýšeného sebevědomí. Může zvyšovat sexuální apetit, někdy ale zároveň snížit schopnost chtíč uspokojit.

Účinky nežádoucí: Mohou se vyskytovat pocity srdeční slabosti, zrychlený tep, zvýšený tlak, možnost selhání oběhu. Někdy se může objevit nevolnost, časté je nechutenství, pocení, třes, pocity stresu.  Při dlouhodobém užívání se mohou vyskytovat problémy se spánkem, užívání také může způsobit trvalou arytmii. Vzhledem k relativně krátkému působení a s tím související vyšší frekvencí užívání se může trvale poškodit nosní sliznice, což může vést až ke ztrátě čichu. Po odeznění euforie nastupuje únava, pocit sešlosti, při dlouhodobém užívání možnost nástupu deprese, problémy s pamětí a soustředěním. U dlouhodobých uživatelů kokainu a především cracku, se mohou vyskytovat bludy a halucinace, fyzický stav se zhoršuje velice rychle.

Způsob užívání: Kokain se užívá především šňupáním, jeho užívání je rozšířeno mezi rekreačními uživateli všech věkových kategorií, typické je víkendové užívání, které může snadno přerůst v užívání i během týdne a psychickou závislost. Efekt nastupuje poměrně krátce po aplikaci, řádově v minutách, trvá půl hodiny až hodinu. Vzhledem k této skutečnosti se setkáváme s poměrně vysokou frekvencí užití i během jednoho dne (večera). Dále se kokain užívá injekčně, speciálním způsobem užití je jeho aplikace na genitálie při pohlavním styku. V případě cracku je nástup účinku velice rychlý, trvá zpravidla několik sekund a účinek take rychleji vymizí. Crack se kouří přes hliníkovou fólii nebo ze speciálních skleněných trubiček (dýmek). Může být i přidán do marihuanové nebo tabákové cigarety.

Tradičním užíváním obyvatelů Jižní Ameriky je žvýkání kokových lístků, které je stimulují pro náročnou práci v horách a zároveň zahání vysokohorskou nevolnost.

Hlavní rizika: Kromě rozvoje závislosti je jedním z hlavních rizik užívání kokainu jeho čistota, od které se potom odvíjejí možné negativní následky.  Vzhledem k vysoké ceně vysokoprocentního kokainu se v naprosté většině případů na českém černém trhu setkáme se směsí, která má s kokainem společného velmi málo. Kromě kofeinu či kreatinu se kokain ředí i například levamisolem, který se původně užívá pro hubení parazitických červů u dobytka, nebo lidokainem a benzokainem, které nahrazují znecitlivující účinky pravého kokainu. Výjimečné není ani přidání cukru či paralenu. Čistota kokainu jde ověřit pouze v chemických laboratořích, běžný uživatel nemá téměř šanci kvalitu rozpoznat.

Dalším rizikem je samozřejmě možnost předávkování, které se projevuje pocením, třesem, zvracením a může skončit i srdečním selháním a následnou smrtí.

Závislost na kokainu je velice zrádná, protože i přes to, že se jedná o závislost psychickou, je užívání často spojené i se zvykem látku šňupat, na kterém se dá vybudovat podobná závislost, jakou popisují například injekční uživatelé v souvislosti s jehlou. Uživatel v naprosté většině případů subjektivně neregistruje negativní dopady užívání a nemá tak potřebu svou rozvíjející se závislost řešit, i přes to, že pro okolí jsou často negativní změny na uživateli zjevné.

Intoxikovaný: Pro zevního pozorovatele je intoxikovaný nápadný energií a aktivitou, může mít rozšířené zornice, někdy i bizarní projevy chování, vysoké sebevědomí. Stav bez dalšího užití během relativně krátké doby (hodiny) přechází do útlumu a dojmu sešlosti. Typické je „popotahování“, ve větších dávkách mírná ztuhlost čelistí a vyšší tolerance alkoholu.

1.pomoc:  Při nevolnosti, slabosti či psychických obtížích je vhodné postiženého zklidnit a podat mu dostatek tekutin. Doporučuje se zavolat lékaře a mít stálý dohled nad intoxikovaným.

Odvykací stav: Ke zvládnutí odvykacího stavu obvykle není třeba lékařské intervence, jedná se o závislost psychickou, která je považována za jednu z nejtěžších. I přes to se může objevit například srdeční slabost, nevolnost nebo psychické obtíže. Často se objevují deprese, tělesná i duševní vyčerpanost, silné bažení po droze a podrážděnost.

Detekovatelnost: Samotný kokain přetrvává v moči i krvi jen několik hodin, jeho metabolity jsou však detekovatelné déle, u chronických uživatelů i 5 dní, jako maximum se uvádí dva týdny.

Zajímavosti: Listy koky jsou tradiční droga jihoamerických indiánů, pomáhají adaptaci na vysokohorské prostředí. Užívání koky je v oblasti And rozšířené i dnes.

Co se Evropy týče, kokainový „kámen“ (forma, ve které je kokain často distribuován, tzv. „kostka“), nemusí být vůbec jistotou kvality látky, spíš naopak. Dealeři často udělají mnoho, aby jejich materiál vypadal co nejkvalitněji, například slepují krystaly kokainu do kostky lakem na vlasy apod.