Autorka: Bc. Lada Kolompárová, DiS.

Vzdělávání je nezbytnou součástí celé společnosti. Učitelé, jako nositelé hodnot a vzdělání hrají nezastupitelnou roli ve formování a vývoji budoucích generací. Jednou z klíčových rolí ve vzdělávacím procesu je třídní učitel, který není pouze vyučujícím svého studijního předmětu, nýbrž pedagog, který je jakýmsi spojovacím článkem mezi žáky, školou a rodinou. Role třídního učitele je mnohotvárná a často náročná. Vyžaduje široké spektrum dovedností a schopností pro úspěšné vedení třídního kolektivu i podpoře jednotlivců.

Třídní učitel je tedy pedagog školního zařízení, jenž má, mimo svůj vyučovací předmět, na starosti jeden třídní kolektiv nebo skupinu žáků v průběhu školního roku či několika let. V rámci svého působení by měl vykonávat několik zásadních funkcí, mezi které patří administrativní činnosti, které se mohou v různých školských zařízeních lišit, nicméně vedení třídní knihy, záznamy o absenci či správa další dokumentace náležející k žákům daného kolektivu by měly být úkony shodné ve všech školách.

S administrativou se pojí i další důležitý úkon a to shromažďování informací o jednotlivých žácích od předchozích třídních učitelů či dalších pedagogů, kteří se třídou pracují. Velmi důležitá je také spolupráce třídního pedagoga se školským poradenským pracovištěm, tzn., s výchovným poradcem, metodikem prevence či školním psychologem a speciálním pedagogem. Učitel má tak mnohem větší šanci pochopit a lépe pracovat se specifiky žáků.

Jak je již zmíněno výše, třídní učitel je spojovacím článkem mezi školou a rodiči. Informuje je o pokroku jejich dětí ve škole, poskytuje zpětnou vazbu a spolupracuje s nimi na řešení případných problémů.

Nezbytnou součástí práce třídního pedagoga je práce se vztahy ve třídě, jejich mapování a rozvíjení. Pro prvotní diagnostiku vztahů ve třídě lze využít volně dostupných testů, které mohou pomoci novému třídnímu učiteli nahlédnout do aktuální situace v kolektivu. Pokud však dojde k odhalení problému, může se pedagog obrátit na školní poradenské pracoviště, zejména na školního metodika prevence či školního psychologa či využít služeb externí organizace. K budování pevných a dobrých vztahů napříč kolektivem mohou pomoci společné zážitky, či jiné aktivity, jejichž plánování je také plně v kompetenci třídního učitele. Důležité jsou vztahy nejen mezi žáky, nýbrž i vztah žáků s třídním učitelem. Aby mohl pedagog úspěšně pracovat s kolektivem, měl by mít důvěru žáků a neměl by chybět ani vzájemný respekt. K budování pevných a dobrých vztahů napříč kolektivem mohou pomoci společné zážitky, či jiné aktivity, jejichž plánování je také plně v kompetenci třídního učitele.

Podstatnou součástí této role je nastavení vhodných komunikačních vzorců. Komunikace s žáky by měla být jasná a zřetelná s pevnými hranicemi, které je třeba dodržovat. To ostatně platí i v komunikaci s rodiči či zákonnými zástupci žáků.

Vzhledem k faktu, že každý žák vyrůstá v jiném prostředí a ovlivňují jej rozdílné vlivy, je vhodné ve škole nastavit jednotná pravidla, která by měla vzniknout v kooperaci se žáky a odrážet tak jejich potřeby. Pravidla by měla být flexibilní a mělo by být možné je v průběhu roku měnit či upravovat na základě diskuzí a kompromisů vzniklých mezi žáky. Pravidel by nemělo být mnoho, postačí cca 4 pravidla, která budou jasná všem a realizovatelná. Nastavení a dodržování stanovených pravidel může pomoci vytvořit ve třídě bezpečné prostředí, ve kterém se žáci budou cítit dobře.

Jak již zaznělo, mimo tyto funkce, které jsou nezbytné pro úspěšné rozvíjení třídního kolektivu, by měl třídní učitel disponovat i některými klíčovými schopnostmi. Mezi ně patří samozřejmě pedagogické schopnosti. Důležitou složkou je i emoční inteligence, aby dokázal vhodně reagovat na emoční potřeby svých žáků a dobré komunikační schopnosti k efektivní komunikaci nejen se žáky ale také s rodiči a vedením školy či dalšími kolegy. Klíčové jsou také organizační schopnosti a notná dávka adaptability a flexibility, které jsou důležitým prvkem v přizpůsobování péče o třídní kolektivy. Každá třída je jiná a unikátní, což vyžaduje upravování péče na míru danému kolektivu. Učitel by měl být schopen svůj přístup přizpůsobit potřebám a schopnostem svých žáků. Je třeba také zmínit, že třídní učitel není jen jakýmsi vodícím a řídím centrem kolektivu, nýbrž jeho aktivní a nezbytnou součástí.

Stále častěji se součástí kolektivu stává i asistent pedagoga, který poskytuje podporu vzdělávacím potřebám žáků, zejména těm se speciálními vzdělávacími potřebami nebo s jinými individuálními potřebami. Jejich role se často zaměřuje na pomoc žákům s učením, sociální adaptací a chováním ve školním prostředí. V současnosti může být asistent pedagoga veden jako standardní zaměstnanec školy, který je placen ze školního rozpočtu či jako podpůrné opatření žáka nebo žáků se specifickými vzdělávacími potřebami.

Rozdělení kompetencí mezi třídním učitelem a asistentem pedagoga může záviset na konkrétních potřebách třídy a žáků. Toto rozdělení by mělo být flexibilní a odrážet potřeby jednotlivců i celého kolektivu, včetně potřeb jak samotného asistenta, tak třídního učitele. Kompetence by však měly být jasně a srozumitelně komunikovány a vyhraněny, aby nedocházelo k překračování hranic a narušování vzájemné spolupráce a kooperace.

Níže je uvedeno, jak by mohly být kompetence rozděleny:

Kompetence třídního učitele:

  1. Plánování výuky: Třídní učitel je zodpovědný za plánování a realizaci výuky podle vzdělávacích cílů a školních osnov. Má hlavní odpovědnost za vytváření učebních plánů a materiálů.
  2. Vedení třídního klimatu: Je na třídním učiteli, aby vytvářel podpůrné a inkluzivní prostředí ve třídě, podporoval rozvoj sociálních dovedností a řídil chování žáků.
  3. Hodnocení a zpětná vazba: Třídní učitel hodnotí pokrok žáků, poskytuje jim zpětnou vazbu a případně navrhuje individuální strategie pro zlepšení výkonu.
  4. Komunikace s rodiči: Třídní učitel je hlavním bodem kontaktu mezi školou a rodiči. Komunikuje s rodiči ohledně pokroku jejich dětí, řeší jejich obavy a sdílí informace o výuce a chování.

Kompetence asistenta pedagoga:

  1. Podpora vzdělávacího procesu: Asistent pedagoga poskytuje individuální nebo skupinovou podporu žákům podle jejich individuálních potřeb. Může pracovat na posílení akademických dovedností, sociálních dovedností nebo pomáhat žákům se speciálními vzdělávacími potřebami.
  2. Asistence při vedení třídy: Asistent pedagoga může pomáhat s organizací a vedením výuky, zejména při diferenciaci výuky nebo při práci s menšími skupinami žáků.
  3. Sledování pokroku a sběr dat: Asistent pedagoga může pomáhat sledovat pokrok žáků a sbírat data pro hodnocení. Může poskytovat třídnímu učiteli informace o individuálních potřebách žáků a efektivitě podpůrných strategií.
  4. Komunikace s třídním učitelem: Asistent pedagoga by měl pravidelně komunikovat s třídním učitelem ohledně pokroku žáků a plánování podpůrných opatření. Společně by měli diskutovat o strategiích pro podporu individuálních potřeb žáků.

Zdroje: