Resilience označuje schopnost člověka úspěšně se přizpůsobit a rozvíjet i za přítomnosti závažných překážek, rizik nebo negativních vlivů. V české literatuře se s tímto pojmem pracuje často, přestože jeho přímé ekvivalenty jako „psychická odolnost“ nebo „nezdolnost“ jeho komplexní povahu plně nevystihují (Novotný, 2008).
Práce s klimatem třídy z pozice třídního pedagoga
Klima třídy, skloňovaný termín, do kterého kromě samotných žáků a třídního učitele zasahují svým působením také další pedagogové, vedení školy i rodiče. Klima není náladou, atmosférou, která je krátkodobá, měnící se, podmíněná aktuálně probíhajícími situacemi. Naopak, klima přetrvává, je stále přítomné, tvoří emoční naladění skupiny, ovlivňuje prožívání a nálady členů skupiny, vztahy mezi nimi i vzdělávací proces. Pro třídního učitele je práce s třídním klimatem nejen povinností, ale také příležitostí, jak vytvořit pozitivní prostředí podporující učení, spolupráci a osobní rozvoj každého žáka.
Role a kompetence třídního učitele a asistenta pedagoga ve vzdělávacím systému
Vzdělávání je nezbytnou součástí celé společnosti. Učitelé, jako nositelé hodnot a vzdělání hrají nezastupitelnou roli ve formování a vývoji budoucích generací. Jednou z klíčových rolí ve vzdělávacím procesu je třídní učitel, který není pouze vyučujícím svého studijního předmětu, nýbrž pedagog, který je jakýmsi spojovacím článkem mezi žáky, školou a rodinou. Role třídního učitele je mnohotvárná a často náročná. Vyžaduje široké spektrum dovedností a schopností pro úspěšné vedení třídního kolektivu i podpoře jednotlivců.
Nový běh specializačního studia pro školní metodiky prevence od ledna 2025 (250 hod.) – přijímáme přihlášky
Dovolujeme si informovat všechny zájemce, že další běh…
Posloucháš mě vůbec? O phubbingu a o tom, jak nás telefony okrádají o vztahy
Telefony a smartfony byly vytvořeny proto, aby nás navzájem propojovaly, zlepšovaly rychlost a pohodlí naší komunikace nebo zlepšovaly naše osobní či pracovní výkony. Paradoxem je, že oboje často nakonec zhoršují. Jedním z důvodů, proč se tak děje, je tzv. phubbing.
Moje dítě je šikanováno – postup řešení pro rodiče
První krok, jak se dozvědět o tom, že se mému dítěti ve škole něco děje, je poměrně jednoduchý – je třeba zajímat se o něj, všímat si ho.
Pokud máme pocit, že naše dítě projevuje některým ze znaků šikany, je důležité nepanikařit a nenechat se ovládnout silnými emocemi, nesnažit se hledat rychlá řešení, která by mohla situaci spíše zhoršit. Dítěti, které prožívá takto náročnou situaci, musí být rodič především oporou. Hroutící se, emočně „rozhozený“ rodič dítěti jistotu nepřidá.
Kompetence školního metodika prevence
Školní metodik prevence je pedagogický pracovník školy, který má příslušnou kvalifikaci pro přímou pedagogickou činnost učitele příslušného stupně a typu školy. Nezbytnou součástí pro výkon této funkce je také studium k výkonu specializované činnosti v oblasti prevence rizikového chování, které musí činit minimálně 250 výukových hodin.
Základy psychohygieny (nejen) pro děti a mladistvé
Co je psychohygiena, jaké jsou její zásady a jaká je prevence dobrého duševního zdraví, by se mělo dětem zvědomovat již od malička. Nejčastěji v době dospívání (a mnohdy i o poznání dříve) se totiž mohou setkat s nepříjemnými stavy týkajícími se jejich duševní pohody. Aby děti a mladiství věděli, co v těchto situacích dělat, je dobré s nimi mluvit o tzv. vyrovnávacích strategiích a také o samotné prevenci, čili předcházení těmto nepříjemným stavům. V našich programech primární prevence se tomuto tématu věnujeme v samostatných blocích, kde mluvíme také o tom, jak se může každý sám o svou psychiku dobře starat.
Péče o duševní zdraví a pohodu jako součást primární prevence ve školách
Období několika posledních let bylo v mnoha ohledech specifické pro každého z nás, žáky, studenty a pedagogy škol nevyjímaje. S následky prožitých let se potýkáme doposud a téma duševního zdraví rezonuje základním i středním školstvím.
Sebepoškozování aneb fenomén poslední doby
Článek shrnuje existující poznatky o problematice sebepoškozování a doporučení nejen pro rodiče a pedagogy. Závěr článku je věnován zasazení tématu sebepoškozování do kontextu všeobecné primární prevence.
