PhDr. et Mgr. Renáta Hrdličková Každý z nás…
Sociální pedagog ve škole: most mezi dětmi, rodinou a prevencí
Autorka: Mgr. Veronika Sandtnerová Každé dítě potřebuje někoho,…
Na vlnách manosféry: rizika pro mladé a výzvy primární prevence
V době, kdy je žákům i studentům běžně dostupný internet a sociální sítě, se do popředí rizikového chování pomalu, ale jistě dostává (a pravděpodobně bychom byli přesnější, kdybychom řekli, že se sem již dostal) i jev online kultury, který je označován jako manosféra a s ním také incelové (z aj. involuntary celibates, tedy nedobrovolně v celibátu) a další subkultury mladých mužů, které nabízejí jednoduché odpovědi na komplexní problémy. Začít o tomto tématu mluvit ve vzdělávacích programech primární prevence proto znamená přistupovat ke komunikaci, spolupráci a genderu jako k prostorům, které lze ovlivnit dříve než dojde ke škodlivým projevům.
Nové téma prevence pro mateřské školy: Moje tělo, moje království I.–III.
Rozšiřujeme nabídku preventivního programu pro mateřské školy o…
Poruchy příjmu potravy u mladistvých: Aktuální trendy a prevence
Poruchy příjmu potravy (PPP) představují závažné duševní a tělesné problémy, které postihují stále větší množství mladistvých. Tyto poruchy, jako jsou anorexie, bulimie nebo záchvatovité přejídání, se vyvinuly v komplexní fenomény, které ovlivňují nejen vztah k jídlu, ale i celkový pohled na sebe a vlastní tělo. V současnosti se však objevují i nové typy poruch příjmu potravy, jako je ortorexie a bigorexie, které mají specifické rysy a často jsou částečně důsledkem moderního životního stylu a tlaků spojených s masovou kulturou. Vzrůstající počet případů i jejich proměnlivá podoba v reakci na současné trendy (např. fitness kultura, „clean eating“, tlak na výkonnost) ukazují, že prevence je dnes důležitější než kdy dříve.
Resilience
Resilience označuje schopnost člověka úspěšně se přizpůsobit a rozvíjet i za přítomnosti závažných překážek, rizik nebo negativních vlivů. V české literatuře se s tímto pojmem pracuje často, přestože jeho přímé ekvivalenty jako „psychická odolnost“ nebo „nezdolnost“ jeho komplexní povahu plně nevystihují (Novotný, 2008).
Práce s klimatem třídy z pozice třídního pedagoga
Klima třídy, skloňovaný termín, do kterého kromě samotných žáků a třídního učitele zasahují svým působením také další pedagogové, vedení školy i rodiče. Klima není náladou, atmosférou, která je krátkodobá, měnící se, podmíněná aktuálně probíhajícími situacemi. Naopak, klima přetrvává, je stále přítomné, tvoří emoční naladění skupiny, ovlivňuje prožívání a nálady členů skupiny, vztahy mezi nimi i vzdělávací proces. Pro třídního učitele je práce s třídním klimatem nejen povinností, ale také příležitostí, jak vytvořit pozitivní prostředí podporující učení, spolupráci a osobní rozvoj každého žáka.
Nový běh specializačního studia pro školní metodiky prevence od ledna 2025 (250 hod.) – přijímáme přihlášky
Dovolujeme si informovat všechny zájemce, že další běh…
Posloucháš mě vůbec? O phubbingu a o tom, jak nás telefony okrádají o vztahy
Telefony a smartfony byly vytvořeny proto, aby nás navzájem propojovaly, zlepšovaly rychlost a pohodlí naší komunikace nebo zlepšovaly naše osobní či pracovní výkony. Paradoxem je, že oboje často nakonec zhoršují. Jedním z důvodů, proč se tak děje, je tzv. phubbing.
Moje dítě je šikanováno – postup řešení pro rodiče
První krok, jak se dozvědět o tom, že se mému dítěti ve škole něco děje, je poměrně jednoduchý – je třeba zajímat se o něj, všímat si ho.
Pokud máme pocit, že naše dítě projevuje některým ze znaků šikany, je důležité nepanikařit a nenechat se ovládnout silnými emocemi, nesnažit se hledat rychlá řešení, která by mohla situaci spíše zhoršit. Dítěti, které prožívá takto náročnou situaci, musí být rodič především oporou. Hroutící se, emočně „rozhozený“ rodič dítěti jistotu nepřidá.