Autorka: Mgr. Tereza Nikodymová

Období několika posledních let bylo v mnoha ohledech specifické pro každého z nás, žáky, studenty a pedagogy škol nevyjímaje. S následky prožitých let se potýkáme doposud a téma duševního zdraví rezonuje základním i středním školstvím.

„Tradiční“ definice pojmu duševní zdraví, zpracovaná Světovou zdravotnickou organizací říká, že duševní zdraví je stavem, kdy člověk nejen že nemá příznaky duševního onemocnění, ale je schopen se zapojit do společnosti, pracovního či školního prostředí, dokáže uspokojovat své potřeby a přání a dokáže zvládat náročné situace, které mohou průběžně přicházet. Duševní zdraví je ovlivněno mnoha aspekty, například genetickými předpoklady, socioekonomickým prostředím, zdravotním stavem.

Výraznou měrou na duševní pohodu dětí a dospívajících působí prostředí, ve kterém tráví velkou část svého života, a tím je právě škola. Každý pedagog by si jistě přál, aby jeho žáci do školy chodili s chutí, rádi se dozvídali nové věci a se zápalem se zapojovali do jím připravených aktivit. Není bohužel v silách ani toho nejlepšího pedagoga, ovlivnit prostředí, s nímž se žák potýká mimo školu, ve volném čase, doma, ovlivnit, co dítě aktuálně prožívá a čím si prochází. Proto v každodenní běžné pedagogické praxi s žáky můžeme prožívat mnoho náročných okamžiků, které jim neumožní, aby se do výuky zapojili tak, jak bychom si přáli, vnímáme, že jim není dobře a mnohdy si nejsme jistí, jak v dané situaci reagovat. Škola není místem, kde se vyřeší veškerá trápení, s nimiž se děti potýkají, může ale převzít pozici „bezpečného ostrova“, kde se žáci budou cítit dobře a ve chvíli, kdy se setkají s obtížemi psychického rázu, budou vědět, že budou vyslechnuti.

Jaké kroky jsou tedy potřeba pro zajištění adekvátní péče o duševní zdraví žáků ze strany školy?

Doporučujeme následující:

  1. Budujte si důvěru – Pozice třídního učitele není stejná jako pozice ostatních pedagogů. Třídní učitel nemá na svých ramenou pouze výuku, ale také péči o třídní kolektiv. Třídnické hodiny jsou ideálním prostředím pro budování důvěry mezi žáky a pedagogem. Zařazením pravidelných třídnických hodin do rozvrhu získá třídní učitel možnost žáky pravidelně potkávat, poznávat se, budovat pevný vztah. Doporučujeme v třídnických hodinách dbát na pravidelnost a zapojovat do nich kromě řešení obtíží také prosté prožívání společných pozitivních zážitků. Budování důvěry může být, zvláště u některých dětí, dlouhou a náročnou cestou. Pokud se ale tento úkol podaří, může to být právě pedagog, za kým dítě přijde ve chvíli, kdy si nebude vědět rady, a který jej následně může nasměrovat k potřebné pomoci.
  2. Vzdělávejte pedagogický sbor – Vzdělávání a osvěta v tomto tématu by neměla směřovat pouze k žákům, ale i k pedagogickému sboru, potažmo dalším pracovníkům školy. Mnozí pedagogové se tématu obávají, pohybují se kolem něj po špičkách, ignorují jej, v nejhorším případě jej bagatelizují. Tyto reakce mohou být přirozené, jedná se o obranný mechanismus, který nám umožní říci „tohle není moje práce, já jsem tu od toho, abych učil“. Faktem ale je, že škola vzdělává žáky, živé bytosti, nikoli roboty, osobnosti, které mají odlišné schopnosti, dovednosti a potřeby, a na které navíc působí odlišné sociální prostředí. Proto je nezbytné, nezabývat se „pouze“ tím, jak žákům předáme potřebné informace, ale i tím, jak působíme na jejich duši. Průběžným vzděláváním pedagogů o druzích a projevech psychických onemocnění a možnostech, jak pracovat v hodinách, kde se s žáky s psychickými obtížemi setkávají, umožníte žákům vnímat prostředí školy jako bezpečné místo a z pedagogů sejmete břímě obav, které téma psychického zdraví a nemoci může přinášet.
  3. Využívejte služeb školního pedagogického pracoviště – Každý žák i pedagog by měl vědět, že ve škole existuje školní poradenské pracoviště, jehož členy jsou školní metodik prevence, výchovný poradce, v některých případech pak speciální pedagog a školní psycholog. Vhodné je informovat žáky v počátku školního roku a dle potřeby pak v jeho průběhu o tom, že tito lidé ve škole existují a jakou funkci zastávají. Nezbytné je také žáky informovat o tom, jak se na pracoviště mohu obrátit (Kde sídlí, jaké jsou konzultační hodiny, existuje možnost anonymního dotazování formou schránky důvěry?). Stejnou péči doporučujeme věnovat také pedagogům. Kolegy o školním poradenském pracovišti informujte v počátku roku a poté například při společných poradách průběžně informujte, čím se pracoviště aktuálně zabývá. Čím více informací člověk získá, tím spíše se bude na příslušné místo s důvěrou obracet.
  4. Věnujte se tématu duševní zdraví v kontextu výuky či programů primární prevence – Téma duševního zdraví lze zařadit do běžných školních předmětů. V hodině tělesné výchovy je jistě možné věnovat nějaký čas józe či nácviku dechových cvičení, v biologii lze probrat propojení somatických zdravotních obtíží s psychikou člověka, v dějepisu je možné se věnovat historii duševních nemocí v kontextu různých érách, v mediální výchově lze formou analýzy článků v novinách diskutovat téma zobrazení duševních nemocí v médiích. Preventivní program školy navíc již neobsahuje pouze „tradiční témata“, jako je šikana a užívání návykových látek, ale čím dál tím častěji přichází ze škol poptávka na zařazení programů s tématem duševního zdraví. Programy externích organizací věnující se tomuto tématu mohou být škole nápomocny ve tvorbě zdravého a přívětivého školního prostředí.

Prev-Centrum, z.ú., Programy primární prevence na poptávku škol reaguje. Představujeme zcela nové téma programu s prostým názvem Duševní zdraví, které bude školám nabízeno od 2. pololetí aktuálního školního roku. Určeno bude specificky pro 8. a 9. ročníky základních škol a 1. – 3. ročníky škol středních.

Nabízený program cílí na seznámení žáků/studentů s problematikou duševního zdraví a duševního onemocnění, včetně předání informací o konkrétních druzích onemocnění. V rámci programu se otevře téma psychohygieny a následně si žáci/studenti prakticky vyzkouší konkrétní strategie psychické pomoci. Během programu budou žáci/studenti informováni, na koho se obrátit v případě potřeby odborné psychické pomoci a získají informace o tom, jak může léčba psychických obtíží vypadat. Program se v celém svém průběhu zaměřuje také na mýty a fakta, provázející oblast duševní nemoci a pozitivně tak přispívá k destigmatizaci v oblasti duševního zdraví a nemoci.

Pokud byste o realizaci preventivního programu na toto téma měli zájem, neváhejte nás kontaktovat.