Skupina drog: halucinogeny

Konopné drogy se většinou řadí mezi halucinogeny, ale jejich účinek je odlišný: halucinace jako takové nejsou časté, spíše dochází ke zkreslenému vnímání času a prostoru nebo ke změnám myšlení (záleží samozřejmě také na velikosti dávky). I proto je možné pohlížet na konopné drogy jako na samostatnou skupinu látek. Tak jako u jiných halucinogenů je významný set a setting – tedy duševní rozpoložení jedince při vstupu do intoxikace (při užití látky) a okolní podmínky (vhodnost výběru místa intoxikace, spoluuživatelů apod.). Ovlivnění průběhu intoxikace setem a settingem je zásadní – vhodné podmínky mohou vyvolat velmi příjemný zážitek, nevhodné naopak bad trip – hororový průběh intoxikace.

Vyhledávanou účinnou látkou konopných drog je THC (∆-9-tetrahydrocannabinol). Množství THC v rostlině se liší dle způsobu jejího pěstování i dle jejího zařazení k určitému druhu. S konopnými drogami se setkáváme v podobě marihuany (samičí květenství konopné rostliny) nebo hašiše (produkt z pryskyřice, kterou je květenství pokryto). Všeobecně se hašiš považuje za silnější než samotná marihuana, jelikož obsahuje více THC. Je možné rozlišovat i odrůdy konopí, nejznámější jsou odrůdy Cannabis Indica (konopí indické) a Cannabis Sativa (konopí seté). Každá z těchto dvou odrůd má jiné účinky i vzhled (ten ale rozeznáme spíš u celé květiny dle výšky, konstituce a listů, nikoliv podle palic, které se kouří). Nejčastěji se na černém trhu setkáváme s kříženci, proto rozdíly v účincích těchto dvou odrůd v praxi nejsou příliš výrazné. Obecně Sativa má spíše stimulační účinky, může probouzet kreativitu, zároveň více hrozí paranoidní myšlení. Indica je spíše utlumující, více podporuje chuť k jídlu, uvolňuje tělo, zpomaluje myšlení, člověk pak má chuť relaxovat (nechuť k práci).

Zástupci: marihuana, hašiš

Slangové výrazy:  marihuana: tráva, gandža, hulení, skank, zelí, mařka

hašiš: šit, plastik, haš

Účinná látka: delta-9-trans-tetrahydrocannabinol,  obsažený hlavně v pryskyřici a sušených květenstvích.

Původ: Lidstvo konopí zná již od starověku, patří mezi nejstarší užívané drogy. V Česku se konopí pěstovalo především na vlákno v teplejších oblastech Čech a Moravy. Mnoho lidí si představuje marihuanu jako přírodní (a neškodnou) rostlinku, ale to, co se v současné podobě kouří („hulí“), má k přírodním odrůdám, pěstovaným venku, hodně daleko. Postupným šlechtěním se vypěstovaly odrůdy, které obsahují hodně THC (aby bylo konopí „silnější“), zároveň v nich klesá obsah látek, které modulují psychoaktivní účinek THC, například CBD nebo CBG, které jsou zodpovědné za většinu pozitivních účinků, připisovaných konopí v lidové medicíně. Například CBD, má protizánětlivé, protiepileptické, neuroprotektivní, analgetické a další účinky, ale není psychoaktivní. Je možné, že se tento trend (šlechtění s cílem dosáhnout co nejvyššího obsahu THC) obrátí, protože s novými výzkumy o konopí roste zájem o CBD odrůdy (s tradičnějším poměrem mezi THC  a CBD). U zboží z černého trhu je to ale bohužel spíš naopak, pro výrobce, kteří prodávají marihuanu jako psychotropní látku, je pořád nejvýhodnější obchodovat se „silnější“ marihuanou, takže dále uměle zvyšují obsah THC, které samo o sobě (bez CBD) pro lidský organismus moc léčivých či ochranných efektů nemá, naopak může snadněji spustit psychózu (u lidí s predispozicemi) nebo paranoidní stavy.

Vzhled marihuany: je to květenství a horní lístky z konopí, většinou jsou to menší kousky, které drží pohromadě a jemně lepí k sobě. Barva je dle kvality zpracování od různých odstínů zelené (spíše tmavé) až skoro k černozelené nebo i fialové. Marihuana vydává intenzivní charakteristickou vůni.
Vzhled hašiše: je to koncentrovaná pryskyřice, která se získává ze samičích květů rostliny, pak se suší a lisuje. Prodává se nejčastěji v podobě lisovaných placiček a kostek hnědé  barvy (různé odstíny)  nebo plastické černé hmoty („plastik“).

Účinky žádoucí (co dobrého uživatelé od THC očekávají): pocit euforie, povznesená nálada, bujaré veselí se záchvaty smíchu, lenivý útlum s hloubavou náladou, lepší introspekce, pocit hladu (někteří dlouhodobí uživatelé se nenají, dokud si nezahulí). Další skupina vyhledávaných účinků souvisí se stavy rozšířeného vědomí, pocitem zostřeného vnímání, změnami orientace v prostoru, subjektivním dojmem změny toku času, narušení kontaktu s realitou, pocit deformace prostoru. Někteří uživatelé kouří marihuanu kvůli úlevě od chronické bolesti.

Účinky nežádoucí (co uživatel také zažije, i když nechce): sucho v ústech, pocit hladu, bušení srdce, mírné (při obvyklých dávkách) zvýšení krevního tlaku, překrvení spojivek (zarudlé oči), celková zmatenost, vtíravé myšlenky, může se objevit nevolnost a zvracení při nástupu účinku. Uživatel si obtížně vštěpuje nové poznatky, zhoršuje se paměť (uvažuje se o tom, že funkcí endogenních kanabinoidů je právě vymazání nepotřebných vzpomínek), zpomalují se reakce. Dlouhodobí uživatele mívají problémy s erekcí, ženy mohou méně intenzivně prožívat orgazmus. V oblasti emocí se setkáváme s úzkostí, strachem, paranoidním laděním. Nápadná bývá také celková apatie a ztráta motivace k většině dříve běžných a žádoucích aktivit (amotivační syndrom). Obecně více dlouhodobých nežádoucích účinků pozorujeme u uživatelů, kteří začali s užíváním jako mladší.

Způsob užívání: kouřením, vaporizací (odpařování a inhalace bez kouře) nebo ústně (jako součást pokrmů či nápojů).

Hlavní rizika: Konopné drogy jsou považovány za potenciální spouštěč duševního onemocnění (u pravidelných konzumentů konopných drog je několikanásobně vyšší riziko onemocnění schizofrenií, je možné propuknutí toxické psychózy, úzkostné a depresivní poruchy). Paranoidní stavy někdy přetrvávají a rozvíjí se tzv. toxická psychóza, někdy s trvalými následky. Obecně konopné drogy umocňují náladu před intoxikací, proto někdy nastává tzv. bad trip (hororový průběh intoxikace).  Amotivační syndrom je stav, který předpokládá zpočátku drobnější změny osobnosti, které se pomalu prohlubují. Tyto změny zahrnují nedostatek energie a motivace k činnosti, snížené ambice, apatii, snížení maximální doby udržení pozornosti, těkavost. Významné je zhoršení komunikačních dovedností, snížená kapacita realizovat komplexní plány. Mění se myšlení – myšlenkové pochody mohou být pro neuživatele velmi zvláštní, uživatel ztrácí schopnost vhledu do běžných situací, na druhou stranu se objevuje magické myšlení, derealizace a depersonalizace. Odborníci nejsou ve shodě ohledně příčinného vztahu mezi užíváním konopných drog a amotivačním syndromem (někdy se může užíváním jen prohloubit počáteční stav nedostatku motivace), ale shodují se v tom, že změny osobnosti, spojené s amotivačním syndromem, jsou hluboké a v podstatě nevratné.

Intoxikovaný: Intoxikovaný vypadá unaveně a má zarudlé spojivky. Další projevy můžou být různé – od nadměrné veselosti po zahloubanost, upovídanost či ospalost.

Účinky se při kouření projeví po několika minutách, vrchol je cca za 30-60 minut po užití, odeznívají po cca 3 hodinách. Při požití je nástup pomalejší, první účinky se objevují asi po půl hodině, vrcholí za 2-3 hodiny a odeznívají asi po 6 hodinách. Pomalý a vleklý nástup účinku při požití ztěžuje odhad dávky a přináší s sebou mnohem větší riziko komplikací. Doba ovlivnění po vykouření jednoho jointu přetrvává ještě asi 24 hodin po intoxikaci – po tuto dobu by se měli uživatelé vyhnout řízení motorových vozidel. Po stejnou dobu je téměř jisté, že testy ze slin budou pozitivní, následné toxikologické vyšetření pak prokáže účinné látky.

1.pomoc: Připadá v úvahu zvláště u atypické nebo příliš hluboké intoxikace. Vhodný je klid, dostatek tekutin, dohled nad intoxikovaným. Pokud se stav jeví jako vážný nebo je podezření na užití ještě jiných látek, je nutné přivolat lékaře. Lékařskou pomoc je třeba vyhledat v případě, že duševní problémy přetrvávají po odeznění účinků.

Odvykací stav: Psychická závislost se projevuje silnými chutěmi na drogu. Somatická složka odvykacího stavu bývá mírná, dlouhodobí uživatelé popisují po vysazení nespavost, noční můry, úzkost, podrážděnost, třes rukou, pocení, bolesti svalů. Ke zvládnutí odvykacího stavu není třeba lékařské intervence.

Detekovatelnost: THC není rozpustné ve vodě, takže se v těle usazuje v tukových tkáních, které máme i v obalech nervových mozkových buněk, ze kterých se pak molekuly uvolňují do zbytku těla. U jednorázového užití se tedy THC usadit nestihne, a proto se na orientačních testech už druhý den ani nemusí objevit.  U chronického užívání je ale doba možné detekce je téměř úměrná frekvenci užívání a THC je detekovatelné po velice dlouhou dobu. Orientačně se dokonce i u krevních testů může jednat o řády týdnů, v moči ještě déle. Konkrétní doba detekce se liší dle individuálních predispozicí a už zmíněné frekvence užívání, pokud ale orientační testy například při silniční kontrole prokáží pozitivitu, laboratorní testy pak určují přesnou hladinu THC, a tím i zdali byl řidič pod vlivem v době řízení. Ze slin je THC prokazatelné přibližně 12 – 24 hodin, opět záleží na metabolismu každého jedince a také na ostatních faktorech, jakým je například množství snědeného jídla, vypité vody, pH organismu apod.

Zajímavosti: Pro konopí je typické užívání ve společnosti dalších lidí. Užívání má nezřídka charakter skupinového rituálu společné přípravy drogy k intoxikaci a následně  společného užití s ritualizovaným předáváním marihuanové cigarety (joint) event. dýmky, či chilumu. Skupinky uživatelů představují z hlediska užívání dalších látek určité riziko, protože jednotliví členové jsou pod sociálním tlakem ostatních. Pokud některý z členů skupiny donese jinou drogu než konopí, může dojít ke společnému užití i ostatních členů skupiny, jakkoliv se jim to jeví jako nemoudré – mohou snáze podlehnout skupinovému tlaku.