Skupina drog:

Heroin je polysyntetická droga odvozená od morfinu (diacetylmorfin, diamorfin), patří mezi opiáty. Heroin se vyrábí z opia (nebo z morfinu), působí silněji, rychleji a kratší dobu, než morfin. Surovinou pro výrobu heroinu je mák setý, mezistupněm pro výrobu heroinu je surové opium. Mezi další zástupce této skupiny patří: kodein, braun, metadon, buprenorfin (Subutex, Suboxone), opium.

WordPress Image Gallery Plugin

Zástupci:

– Hnědý heroin (diacetylmorfin) nejčastěji pochází z Afganistánu, většinou obsahuje různé příměsi, například strychnin. Je zásadité povahy, uživatelé u sebe mívají kyselinu citronovou kvůli jeho horší rozpustnosti.

– Bílý heroin (diacetylmorfin hydrochlorid – sůl heroinu, s kyselinou chlorovodíkovou) nejčastěji pochází z Asie, mívá vysoký podíl účinné látky (asi 90 %), riziko předávkování je velmi vysoké. Lze aplikovat po rozpuštění ve vodě bez dalších úprav.

Slangové výrazy:

herák, hero, háčko, eič, kéro, herodes, bílej

 Účinná látka: diacetylmorfin

Původ:

Opojné a bolest tišící vlastnosti makové šťávy byly známé už v období 8000 – 5000 let před naším letopočtem. Čisté morfium bylo izolováno v roce 1806 lékárníkem  Sertünerem, látka byla pojmenována podle řeckého boha snů Morfea. Ve druhé polovině 19. století se „morfinismus“ rozšířil mezi vojáky na bitevních polích Europy. Brzy však morfin začala vytlačovat nová droga – heroin.

Poprvé heroin syntetizoval v roce 1874 C. R. Alder Wright, britský chemik pracující v Londýnské St. Mary’s Hospital Medical School. Zkoumal reakce morfinu s různými kyselinami. Po několik hodin vařil bezvodý morfin s acetanhydridem a získal tím silněji působící acetylovanou formu morfinu, kterou dnes nazýváme diacetylmorfin. Heroin jako lék poprvé vyrobil Felix Hoffmann z německé farmaceutické společnosti Bayer, která pak registrovala heroin (pravděpodobně z něm. heroisch – heroický) jako ochrannou známku.

Od roku 1898 do 1910 byl prodáván jako nenávyková náhražka morfinu a jako dětská medicína proti kašli. Společnost Bayer prodávala heroin jako lék pro lidi závislé na morfinu do té doby, než bylo objeveno, že se (stejně jako jiné opiáty) v játrech metabolizuje na morfin. Tento objev společnost Bayer zdiskreditoval a znemožnil další legální prodej heroinu.

Vzhled:

Hnědý heroin vypadá jako hrubší hnědý prášek nebo granule (může být i narůžovělý, našedlý nebo dokonce černý), má slabou octovou vůni. Bílý heroin vypadá jako jemnější bílý prášek, připomíná pervitin nebo kokain (záměna může být fatální).

Účinky žádoucí:

Heroin, podobně jako ostatní látky skupiny opiátů, má tlumivé účinky, způsobuje povšechný útlum centrálního nervového systému. S útlumem úzce souvisí subjektivně vnímané zpomalení všeho dění, člověk prožívá okolní svět jako klidnější, méně náročný. Přesto, že se jedná o látku tlumivou, někteří uživatelé popisují pocity uvolnění, subjektivně vnímané zvýšení energie a schopnost podat vyšší výkon – příčinou je odstranění únavy spojené se stresem. Významným účinkem heroinu je jeho účinek na vnímání bolesti. Heroin, podobně jako ostatní opioidy, tlumí vnímání bolesti a to jak její percepční složku (tedy vlastní cítění bolesti), tak její složku emocionální (tedy nepříjemné emocionální stavy spojené s cítěním bolesti).

Účinky nežádoucí:

  • útlum dechového centra, zástava dechu,
  • nedostatečné okysličení krve, modravé zbarvení kůže (cyanóza),
  • úporná zácpa, zadržování moči,
  • zvracení,
  • nezájem o sexuální zážitky, anorgasmie, u žen chybí menstruace,
  • plochá mimika,
  • nápadné zúžení zornic (miosa) do velikosti špendlíkových hlaviček,
  • svědění kůže celého těla spojené s poškrabováním – je patrné i při extrémním útlumu,
  • pocit tepla,
  • nápadná spavost, útlum.

Způsob užívání:

Pro heroin je charakteristické denní užívání. To samozřejmě není obvyklé na začátku užívání, kdy je typické víkendové užívání. Poměrně rychle však dochází ke zvýšení frekvence užívání, nakonec až na několik užití denně – to již v souvislosti s tělesným návykem a rozvíjející se závislostí. Heroin se vyznačuje poměrně úzkou terapeutickou šíří, to znamená, že mezi dávkou účinnou a dávkou smrtelnou je relativně malý rozdíl. Stačí tedy změna koncentrace heroinu nebo mírně zvýšené množství a může dojít k fatální intoxikaci.

Nejčastější formy aplikace: kouření, šňupání, injekční (nejčastěji nitrožilní) užití, inhalace.

Hlavní rizika:

  • snadno dojde k předávkování – mezi dávkou účinnou a smrtelnou je jen malý rozdíl,
  • možné vdechnutí žaludečního obsahu při zvracení a útlumu (oboje jsou typické projevy intoxikace),
  • zvýšené nebezpečí v případě kombinace s jinými tlumivými látkami, včetně alkoholu,
  • snadný a rychlý rozvoj fyzické a psychické závislosti.

Opakované užívání heroinu vede k návyku a velmi těžké závislosti – ta má složku tělesnou i psychickou. Fyzická závislost nevzniká po jednorázovém užití, ani po krátkodobém užívání, rozvoj fyzické závislosti trvá zpravidla několik měsíců. Zrádné je, že závislost se rozvíjí plíživě. Uživatelé heroinu popisují, že začnou mít obtíže velmi podobné chřipkovému onemocnění, které po aplikaci heroinu odezní – to je první příznak tělesného návyku. Somatický návyk si obyčejně vynutí pokračování v užívání a tak se postupně prohlubuje fyzická a psychická závislost.

Závislost má složku tělesnou i psychickou. Tělesná závislost si vynutí užití heroinu v poměrně krátkých intervalech, obvyklé je užívání v několika denních dávkách (3-4). Pokud uživatel dávkování nedodrží, dochází k rozvoji odvykacího stavu. Psychická závislost se rozvíjí pomaleji než tělesná, uživatele nutí k užití omamné látky i po odeznění somatického odvykacího stavu. Na způsobu aplikace při vzniku závislosti nezáleží.

Injekční aplikace je nejrizikovější způsob užívání, s vysokou pravděpodobností vede k nákaze celkovým přenosným infekčním onemocněním (HIV, virové žloutenky), i k lokálnímu poškození (hnisavé procesy v místě aplikace, záněty žil, zasažení tepny). Heroin je nesnadno ve vodě rozpustný a je třeba jej před injekční aplikací rozpustit pomocí kyseliny. Uživatelé často jako kyselinu užívají nevhodné látky (například citron). Kontaminace takových látek plísněmi může vést ke vzniku celkové plísňové infekce.

Intoxikovaný:

Pro vnějšího pozorovatele se intoxikovaný heroinem jeví jako opilý, s výrazně oploštělou mimikou a se zornicemi velikosti špendlíkových hlaviček. Intoxikovaný ztrácí sociální zábrany. Časté je zvracení. Při rozvíjející se závislosti neschopnost smysluplně fungovat při běžných aktivitách. Člověk ztrácí sociální zábrany a jeho chování je zcela podřízeno snaze opatřit si drogu. Hlubší intoxikace se projevuje namodralou barvou (cyanóza) rtů a později i kůže z nedostatečného okysličení krve. Existuje riziko zástavy dechu!

1.pomoc:

Hlavním akutním rizikem u intoxikace heroinem je zástava dechu pro útlum centrální nervové soustavy, lékařská pomoc je nutná. Pokud je užita kombinace látek, nebo heroin je užit ústy, může se intoxikace prohlubovat. Při bezvědomí je vhodné umístit intoxikovaného do stabilizované polohy na bok –  je pravděpodobné zvracení.

Odvykací stav:

Objevuje se poměrně brzy po vysazení, první příznaky se mohou objevit již po několika hodinách, nejdéle do 24 hodin. Plně se rozvíjí 3. – 4. den, pak obyčejně dochází ke zmírnění obtíží. Po týdnu je již hlavní část odvykacího stavu odeznělá a přetrvávají jen mírné obtíže. Delší dobu přetrvávají obyčejně problémy s usínáním, rozlady a pocity tělesného diskomfortu, které spontánně odeznívají do měsíce po vysazení heroinu. Příznaky odvykacího stavu jsou opakem příznaků spojených s užíváním heroinu – zornice se rozšíří (mydriáza), dostaví se průjmy (někdy i zvracení). Objevují se i bolestivé stavy, rýma, slzení, pocení a subjektivně vnímaný pocit chladu. Odvykací stav u zdravého jedince ale nebývá život ohrožující.

Detekovatelnost:

Po jednorázovém užití, nebo užívání s malou frekvencí

  • specifické metabolity do 24 hodin
  • testy z moči 3 dny (prokazován metabolit morfin)

Při opakovaném, dlouhodobém užívání

  • specifické metabolity do 24 hodin
  • testy z moči do týdne (prokazován metabolit morfin)

Zajímavosti:

Tzv. český heroin (slang. braun) ve skutečnosti není heroinem. Jde o směs opioidů (hydrokodondihydrokodeinon) vyrobených z kodeinu. Účinek je podobný spíše morfinu.

Heroin je díky snadné manipulaci jednou z nejvýnosnějších drog. V současnosti se opiový mák pěstuje hlavně na Blízkém východěPákistánu, Afghánistánu a Asii, zejména v oblasti Zlatého trojúhelníku rozprostírajícího se přes MyanmarThajskoVietnamLaos a jižní Čínu. Většina heroinu spotřebovaného v USA pochází z Mexika a Kolumbie.

 

Vendal Retard

V posledních letech se heroin v Česku špatně shání a je často nekvalitní. Uživatelé drog ho často nahrazují lékem Vendal Retard, kde je účinnou složkou morfin. Morfin je alkaloid obsažený v opiu, působí na CNS, způsobuje útlum (bolesti, dýchání, psychický, pohyb střev). Vendal Retard je distribuován ve formě tablet, které mají ulevit od bolesti a obsahují speciální systém, který zajišťuje postupné uvolňování morfinu. Když se tableta povaří ve vodě, změkne, pak se musí rozmačkat a pak ji lze aplikovat injekčně. Tímto je narušený systém postupného uvolňování a dochází k rychlejšímu uvolnění velkého množství morfinu.  Při injekční aplikaci je nástup účinku rychlejší a vydrží asi 2x déle, než heroin.

Závislost na Vendalu vzniká velmi rychle (asi po čtvrtém podání Vendalu). Nástup účinku je téměř okamžitý, navozuje subjektivně příjemný stav, přirovnávaný k  „opilosti ve střízlivém stavu“. Účinkuje asi 5-8 hodin.

Následky užívání se dostavují poměrně brzy, z fyzických příznaků je nejvýraznější  rychlé zničení zubní skloviny a kolísání krevního tlaku. V psychické rovině dochází k náhlým změnám nálad, emoční zploštělosti, depresivní nálady.

Rizika:

  • lék by se měl spolknout a účinná látka se uvolňuje postupně
  • uživatelé ho připraví pro injekční aplikaci, naruší prodloužený účinek a dochází k rychlejšímu působení morfia
  • ohmatané tablety plné bakterií (endokarditida)
  • tableta obsahuje 12 pomocných látek (pojiva, plniva, barvivo, lak), které nejsou vhodné pro cévy
  • snadné předávkování, zejména v kombinaci s benzodiazepiny nebo alkoholem.

Abstinenční příznaky se objevují různě, u někoho za 8 dní, za 14 dní, za měsíc, mohou se vrátit i po několika měsících. Prvním příznakem je nesnesitelná únava vedoucí ke spánku (v prvních hodinách) nebo hyperaktivity. Po probuzení člověk má křeče po celém těle, „těžko“ v páteři, silné bolesti (především) kloubů. Cítí nesnesitelné střídání tepla a zimy (pocit přehřívání těla). Vyskytuje se zvracení, průjem, bolesti břicha, neschopnost přijímat potravu, halucinace, slzení očí, „kapání“ z nosu, zvýšené močení. V kombinaci s jinou užitou návykovou látkou přichází rychlejší a horší „absťák“.