Autorka: Mgr. Hana Švůgerová Adiktologická ambulance pro děti…
Když výchova bolí, aneb fyzické tresty u dětí
Téměř 58 % českých rodičů někdy sáhlo k fyzickému trestu svého dítěte, což vyplývá z výzkumu Psychiatrické kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. Toto číslo otevírá důležité otázky o hranicích výchovy a o tom, jakou roli mají fyzické tresty v rodinném životě. Ve světě je dle Světové zdravotnické organizace (WHO, 2025) domácím tělesným trestům vystaveno okolo 1,2 miliardy dětí ve věku od narození do 18 let.
Nové téma prevence pro mateřské školy: Moje tělo, moje království I.–III.
Rozšiřujeme nabídku preventivního programu pro mateřské školy o…
Poruchy příjmu potravy u mladistvých: Aktuální trendy a prevence
Poruchy příjmu potravy (PPP) představují závažné duševní a tělesné problémy, které postihují stále větší množství mladistvých. Tyto poruchy, jako jsou anorexie, bulimie nebo záchvatovité přejídání, se vyvinuly v komplexní fenomény, které ovlivňují nejen vztah k jídlu, ale i celkový pohled na sebe a vlastní tělo. V současnosti se však objevují i nové typy poruch příjmu potravy, jako je ortorexie a bigorexie, které mají specifické rysy a často jsou částečně důsledkem moderního životního stylu a tlaků spojených s masovou kulturou. Vzrůstající počet případů i jejich proměnlivá podoba v reakci na současné trendy (např. fitness kultura, „clean eating“, tlak na výkonnost) ukazují, že prevence je dnes důležitější než kdy dříve.
Resilience
Resilience označuje schopnost člověka úspěšně se přizpůsobit a rozvíjet i za přítomnosti závažných překážek, rizik nebo negativních vlivů. V české literatuře se s tímto pojmem pracuje často, přestože jeho přímé ekvivalenty jako „psychická odolnost“ nebo „nezdolnost“ jeho komplexní povahu plně nevystihují (Novotný, 2008).
Práce s klimatem třídy z pozice třídního pedagoga
Klima třídy, skloňovaný termín, do kterého kromě samotných žáků a třídního učitele zasahují svým působením také další pedagogové, vedení školy i rodiče. Klima není náladou, atmosférou, která je krátkodobá, měnící se, podmíněná aktuálně probíhajícími situacemi. Naopak, klima přetrvává, je stále přítomné, tvoří emoční naladění skupiny, ovlivňuje prožívání a nálady členů skupiny, vztahy mezi nimi i vzdělávací proces. Pro třídního učitele je práce s třídním klimatem nejen povinností, ale také příležitostí, jak vytvořit pozitivní prostředí podporující učení, spolupráci a osobní rozvoj každého žáka.
Zážitek transparentního bezpečného vztahu, volný čas a hra v NZDM
Do NZDM klienti přichází v různé kondici, náladě, s různými těžkostmi a s velkým rozptylem potřeb (od toho, že se nemají kde učit až po experimentování s návykovými látkami). Další podstatná determinanta práce sociálního pracovníka či pedagoga volného času leží právě v tom, že klienti přichází dobrovolně a stejně volně odchází. Za službu neplatí. Pravidla prostoru dodržují z dobré vůle. Ale především přichází, aniž bychom o nich měli jiné informace než ty, které nám sami poskytnou. Pokud se rozhodnou odejít, ztrácíme kontakt, tedy i příležitost čemukoliv prospět a nemáme mnoho možností, jak kontakt bez vůle klienta znovu navázat.
Role a kompetence třídního učitele a asistenta pedagoga ve vzdělávacím systému
Vzdělávání je nezbytnou součástí celé společnosti. Učitelé, jako nositelé hodnot a vzdělání hrají nezastupitelnou roli ve formování a vývoji budoucích generací. Jednou z klíčových rolí ve vzdělávacím procesu je třídní učitel, který není pouze vyučujícím svého studijního předmětu, nýbrž pedagog, který je jakýmsi spojovacím článkem mezi žáky, školou a rodinou. Role třídního učitele je mnohotvárná a často náročná. Vyžaduje široké spektrum dovedností a schopností pro úspěšné vedení třídního kolektivu i podpoře jednotlivců.
Exkurz do Adiktologické ambulance pro děti a dospívající
Adiktologická ambulance pro děti a dospívající funguje od…
Posloucháš mě vůbec? O phubbingu a o tom, jak nás telefony okrádají o vztahy
Telefony a smartfony byly vytvořeny proto, aby nás navzájem propojovaly, zlepšovaly rychlost a pohodlí naší komunikace nebo zlepšovaly naše osobní či pracovní výkony. Paradoxem je, že oboje často nakonec zhoršují. Jedním z důvodů, proč se tak děje, je tzv. phubbing.