děti

Dětství (nejen) v České republice se v posledních letech výrazně proměňuje. Děti a dospívající vyrůstají ve světě ovlivněném rychlým technologickým rozvojem, zkušeností s pandemií covid-19, válkou na Ukrajině, proměnami společnosti i zhoršujícím se duševním zdravím mladých lidí. Tyto změny mají dopad nejen na rodiny a školy, ale také na sociální služby, volnočasové organizace a zařízení pracující s ohroženými dětmi a mládeží.

Když se mluvit nedaří

Jak otevřít rozhovor s dospívajícím, který se trápí

„On se mnou vůbec nemluví.“
„Kdykoliv se zeptám, zavře se.“
„Nevím, co mám říct, aby to nebylo horší.“

Podobné věty slýchají odborníci od rodičů dospívajících velmi často. Touha pomoct je velká, ale rozhovor se nedaří – končí tichem, konfliktem nebo pocitem vzájemného nepochopení. Abychom porozuměli tomu, proč je komunikace s dospívajícím tak obtížná, je užitečné podívat se nejen na emoce, ale i na vývoj mozku v adolescenci.

Téměř 58 % českých rodičů někdy sáhlo k fyzickému trestu svého dítěte, což vyplývá z výzkumu Psychiatrické kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. Toto číslo otevírá důležité otázky o hranicích výchovy a o tom, jakou roli mají fyzické tresty v rodinném životě. Ve světě je dle Světové zdravotnické organizace (WHO, 2025) domácím tělesným trestům vystaveno okolo 1,2 miliardy dětí ve věku od narození do 18 let.