Šikana – pojem, s nímž se v průběhu své profesní praxe pravděpodobně potká každý pedagog. Ne každý však ví, jak v případě výskytu tohoto chování jednat. Podle dat České školní inspekce se v letech 2018/2019, tedy v posledním školním roce, který nebyl ovlivněn pandemií Covid 19, řešil alespoň jeden případ šikany celkem na 41,4 % základních škol a 36,7 % škol středních.

Šikana je jev nepříjemný a stresující, který může uvrhnout do nejistoty a obav i pedagoga s mnohaletými zkušenostmi. Jsou to ale právě pedagogové (ve spolupráci s vedením školy), kteří mají, dle § 29 Školského zákona, povinnost zajistit bezpečí a zdraví žáků, a v případě výskytu šikany, která je bezpochyby ohrožením bezpečnosti žáka, tedy musejí adekvátně jednat.

Krizový plán pro řešení šikany by měl být součástí dokumentace každé školy. Každý školní metodik prevence by měl být samozřejmě adekvátně vzdělaný – ukončené Specializační studium pro školní metodiky prevence. Naprostým ideálem je pak pedagogický sbor vzdělaný v oblasti řešení šikany. Takové vzdělání nabízí např. program Minimalizace šikany. Jako velmi vhodné se jeví také kurzy krizové intervence.

V článku nabízíme přehledné základní shrnutí jednotlivých kroků při řešení šikany 1., 2., případně počátečního 3. stupně šikany, v duchu hesla „Kdo není připraven, je zaskočen“.

1. Oči otevřené

V případě, že má pedagog či jiný pedagogický nebo nepedagogický pracovník podezření na výskyt šikany, je nutné s takovým podezřením dále naložit. Svědky šikany mohou být spolužáci, učitelé, vedení školy, ale i nepedagogičtí pracovníci (kuchařka, školník…).

Šikana, kterou dospělý přehlíží, je pro oběť ještě bolestnější a pro útočníky takové přehlížení znamená jasný vzkaz – „Můžeme pokračovat, nikdo nám nic neudělá.“.

2. Hlavy dohromady

Svá pozorování, podezření a dojmy je nezbytné diskutovat s dalšími kolegy z pedagogického sboru. Konzultací s kolegy se může dotvořit celistvější obrázek situace.

Doporučujeme obezřetně přistupovat k použití slova šikana v komunikaci s kolegy – slovo může vyvolat paniku a kontraproduktivní jednání. Kolegy důrazně upozorněte, aby se nejali situaci sami vyšetřovat. Požádejte je nicméně o informaci, zda si nevšimli při výuce chování, které by naznačovalo, že se ve třídě některé z dětí nemá dobře. Zároveň kolegy požádejte, aby zvýšili dozor v dané třídě, na chodbách či v místech, kde máte podezření, že k šikaně dochází (šatny, toalety, jídelna).

3. Informujeme

Řešit situaci „po vlastní ose“ je chybou. Svá podezření vždy oznamte vedení školy, třídnímu učiteli, ale také školnímu poradenskému pracovišti, které v ideálním případě tvoří školní metodik prevence, výchovný poradce, školní psycholog. Vedení školy má povinnost podezření na šikanu prošetřit a školní metodik prevence by měl být tím, kdo celý proces šetření šikany povede.  

Informování dalších osob je nezbytné nejen pro zajištění správného postupu řešení šikany, ale také proto, že v průběhu celého procesu vyšetřování je nezbytné zajistit bezpečí oběti (zvýšený dohled, bezpečnost při příchodu a odchodu dítěte do a ze školy).

4. Fáze rozhovorů

V dalším kroku přicházejí na řadu rozhovory. Důležité je podotknout, že se jedná o rozhovory pedagogické, nikoli terapeutické. „Garantem“ pohovorů je školní metodik prevence ve spolupráci s třídním učitelem.

V ideálním případě by rozhovory se svědky, obětí i agresory měly proběhnout v jeden den. Vedení školy by v tomto kontextu mělo adekvátně upravit školní rozvrh, zajistit suplování a umožnit tak školnímu metodikovi prevence a třídnímu učiteli rozhovory nerušeně vést. Rozhovory s obětí a agresory probíhají vždy individuálně, je nepřípustné konfrontovat oběť s agresorem.

Jako první hovoříme s informátorem, tedy osobou, která na situaci upozornila. V případě, že šikanu odhalíme sami, hovoříme nejprve s obětí a poté se svědky. Jako svědky volíme žáky, kteří s obětí kamarádí, případně takové žáky, kteří oběť neodmítají a jsou nezávislí na agresorech. Rozhovory se svědky i s obětí vedeme s velkou mírou diskrétnosti a se zajištěním důvěrnosti informací. K oběti přistupujeme velmi citlivě, je důležité vyjádřit pochopení, podporu a ochotu pomoci.

Cílem rozhovorů je zjistit odpovědi na následující otázky:

Kdo? – Kdo je obětí šikany, komu je ubližováno. Obětí může být i více, žáci tuto skutečnost mohou i nemusejí reflektovat. Kolik je agresorů a v jaké míře se do jednání zapojují.

Kdy? – Jak dlouho se už takové chování objevuje, kdy k němu došlo poprvé a kdy naposledy.

Jak? – Jakým způsobem šikana probíhá, tedy co se dotyčnému děje (bití, nadávky, ponižování, šikana v kyberprostoru…).

Kde? – Kde se toto chování nejčastěji projevuje (v šatně, ve třídě, v jídelně, mimo školu…). I přes případné zjištění, že se valná většina jednání děje mimo školu, neznamená to, že by škola měla nad situací zavírat oči.

Finální fáze rozhovorů probíhá s agresorem/agresory. Při rozhovoru „nemlžíme“, je vhodné jasně oznámit, že máme informace, že se situace děje a budou z ní vyvozeny důsledky, ale dáváme prostor, aby se k ní nejprve samostatně vyjádřili. Je-li agresorů více, je nezbytné, aby rozhovory proběhly v rychlém sledu či najednou, aby neměli možnost se na výpovědi domluvit.

V průběhu všech rozhovorů sledujeme, zda jednání, které je popisováno, nevykazuje známky trestného činu. V případě, že ano, je nutné celou situaci řešit ve spolupráci s Policií ČR a OSPOD.

5. Kontaktování rodičů

Rodiče žáků (obětí i agresorů) je nezbytné informovat o zjištěních a závěrech vyšetřování a domluvit se na dalších opatřeních, která budou přijata vůči oběti, agresorům a třídě jako celku. Rozhovory probíhají vždy individuálně.

Rodiče agresorů informujeme až po skončení vyšetřování. Účelem kontaktu s rodiči agresorů je seznámení rodičů se situací a s výchovnými či jinými opatřeními, která škola přijme. Výchovné komise se účastní ředitel školy, školní metodik prevence, výchovný poradce, třídní učitel, žák-agresor a jeho rodiče. Je vhodné postupovat od seznámení rodičů s problémem, přes vyjádření pedagogů, vyjádřená žáka, rodičů, následné projednání rozhodnutí výchovné komise za „zavřenými dveřmi“ a seznámení rodičů a žáka se závěry komise (důtka, podmínečné vyloučení, vyloučení, snížená známka z chování…). V případě potřeby komise zákonným zástupcům doporučí péči v pedagogicko-psychologické poradně, středisku výchovné péče aj. V případě, že rodiče odmítají kontakt a spolupráci se školou, situace bude oznámena na OSPOD, popř. Policii ČR.

Rodiče oběti lze informovat dříve, například je-li nezbytné oběť z důvodu bezpečnosti poslat domů či v případě, že chceme zjistit doplňující informace o nepřímých znacích šikany, kterých si mohli všimnout. Po realizaci výchovné komise s rodiči agresora sdělujeme rodičům oběti rozhodnutí komise.

Finální fází je informování ostatních rodičů o výskytu a řešení šikany na třídních schůzkách – v počátečních stádiích šikany lze informovat na pravidelné třídní schůzce, na které však musí být přítomen také školní metodik prevence či jiný pracovník vyškolený pro řešení šikany. Rodiče v rámci třídní schůzky stručně a strukturovaně informujeme, je však nezbytné zabránit započetí nového procesu řešení situace plného emocí.

6. Péče o třídu jako celek

Nezbytným krokem po ukončení vyšetřování šikany a přijetí výchovných opatření je informování ostatních žáků třídy. Žáky s případem seznamujeme na obecné úrovni, opětovně provádíme seznámení třídy se školním řádem. Deklarujeme jasně negativní postoj k násilnému chování.

Třídu, která prošla zkušeností se šikanou, je nutné vnímat jako třídu křehkou a rizikovou, je tedy nezbytné znovu nastolit bezpečné a přátelské prostředí. K tomuto účelu slouží intervenční programy, které může realizovat školený metodik primární prevence či externí organizace zabývající se primární prevencí.

Zdroje:

  1. Česká školní inspekce (2020). Kvalita a efektivita vzdělávání a vzdělávací soustavy ve školním roce 2019/2020, Výroční zpráva České školní inspekce. Praha: Česká školní inspekce. Dostupné z: Vyrocni-zprava-Ceske-skolni-inspekce-2019-2020_zm.pdf (csicr.cz)
  2. Zákon č. 561/2004 Sb., Zákon o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon). Dostupné z: 561/2004 Sb. Školský zákon (zakonyprolidi.cz)

Kurzy krizové intervence:

DO SVĚTA z.s. – Krizová intervence ve škole (dosveta.org)

REMEDIUM – Kurz – Krizová intervenca – Základní kurz krizové intervence (ZKI)

Krizová intervence I s lektorem Lukášem Carlosem Hrubým | IES (podaneruce.cz)

Kurzy na téma šikana:

Vzdělávací akce – Šikana – Minimalizace šikany (minimalizacesikany.cz)

Šikana – Jules a Jim, z. ú.

Odborné řešení školní šikany a kyberšikany I – KAMV

Nabídka – Nakladatelství FORUM (forum-media.cz)

Autorka: Mgr. Tereza Nikodymová