Autorka: Mgr. Petra Kačabová
Co je to manosféra a kdo jsou incelové? Jak ovlivňují vztahy, gender a komunikaci?
V době, kdy je žákům i studentům běžně dostupný internet a sociální sítě, se do popředí rizikového chování pomalu, ale jistě dostává (a pravděpodobně bychom byli přesnější, kdybychom řekli, že se sem již dostal) i jev online kultury, který je označován jako manosféra a s ním také incelové (z aj. involuntary celibates, tedy nedobrovolně v celibátu) a další subkultury mladých mužů, které nabízejí jednoduché odpovědi na komplexní problémy. Začít o tomto tématu mluvit ve vzdělávacích programech primární prevence proto znamená přistupovat ke komunikaci, spolupráci a genderu jako k prostorům, které lze ovlivnit dříve než dojde ke škodlivým projevům.
Mezi incely najdeme především mladé muže (většinou ve věku pozdní puberty až po mladší dvacátníky), kteří se cítí být odmítnuti ve svých romantických či sexuálních vztazích. Vnímají vlastní neúspěch jako vinu ostatních – především tedy žen – a sdílejí myšlenky o nadřazenosti mužů. Průchod své frustraci a hněvu dávají na internetu – a to buď prostřednictvím sociálních sítí nebo různých fór (např. Reddit). Existují však i různí koučové či mentoři, kteří nabízejí online placené „seberozvojové“ kurzy, jak se stát pravým mužem, alfa samcem atd. Incelové jsou přesvědčeni, že ženy mužům dluží sex, utlačují je, nebo že hodnota ženy se odvíjí pouze od její přitažlivosti. V euroamerickém prostředí se však k sexismu a misogynii někdy přidává i rasismus, xenofobní, homofobní a transfobní názory.
Do společenského povědomí se manosféra dostala i díky infulencerům jako je Andrew Tate, nebo letos díky seriálu Adolescence na Netflixu, který vykresluje i slovník nebo symboliku emoji incelů. Jazyk a logika tohoto hnutí však pronikají i do běžné komunikace mladých lidí – a to ve školách, třídních kolektivech, a samozřejmě hojně v již zmiňovaném online prostředí.
Mezinárodní organizace UN Women upozorňuje, že v digitální době představuje obsah manosféry skutečnou výzvu pro rovnost žen a mužů – online misogynie si razí cestu nejen do škol, ale i na pracoviště a do intimních vztahů. Nejde jen o nějaký „internetový fenomén“, ale o mechanismus, který může vést k radikalizaci, narušení komunikace a nerespektujícímu jednání k ženám, případně výše jmenovaným menšinám.
Porno, porno a zase porno
Svůj podíl na šíření nadřazenosti mužů k ženám má, především v online prostředí, i pornografie. Porno je dnes pro většinu dospívajících hlavním zdrojem představ o sexualitě i vztazích ještě dříve, než získají reálnou zkušenost. To samo o sobě není vina mladých, ale důsledek toho, že se o sexualitě ve školách často nemluví otevřeně, citlivě ani realisticky. Porno ale neukazuje vztah, komunikaci, zranitelnost ani vzájemný respekt. Ukazuje výkon. Sex jako něco, co se má stát, co někdo poskytuje a někdo bere.
Porno posiluje představu, že sex je věc, kterou někdo vlastní. Žena je především objekt, na který se sahá. Muž je ten, kdo berenebo je aktivní. Sex je produkt, ne vztah. Tento model se dokonale doplňuje s ideologií incelů, která říká: „Mám právo mít vztah a sex, někdo mi to upírá.“
Porno vytváří nereálné očekávání vzhledu a výkonu, což vede k pocitu nedostatečnosti („nejsem dost atraktivní“), porovnávání se s extrémními scénáři, přesvědčení, že vztah vzniká bez komunikace (jen stačí „vypadat“). To je přesně to místo, kde incel komunita nabízí „vysvětlení“: Nemáš sex, protože nejsi dost alfa / nejsi genetický vítěz. Mladý člověk tak místo práce se svou hodnotou a vztahovými dovednostmi dostane ideologii selhání.
Porno ukazuje sex bez citů, manosféra vidí emoce jako slabost. Výsledek je obtížnost mluvit o zranitelnosti obtížnost říct, že něco bolí.
Jak manosféra funguje a kam vede
1. Rekrutování a identita
Mladí muži, kteří zažívají pocity neúspěchu, izolace či sníženého sebevědomí, mohou nalézt např. na internetových fórech nebo sociálních sítích jazyk a komunitu, které nabídnou jednoduchou interpretaci: „Jsem oběť systému“, „ženy mi něco dluží“, „já nejsem normální“. Tato prostředí pak nabízejí identitu „muže, který vidí pravdu“, odlišuje se od většiny, má jedinečný pohled – což může silně rezonovat právě tam, kde mladí hledají sounáležitost.
2. Ideologie a jazyk
V komunikaci se používá klasifikace a slovník typu:
- Alfa vs. beta: alfa (samec) = člověk, který je vnímán jako sebevědomý, dominantní, úspěšný, sociálně silný; beta = někdo, kdo je prý pasivní, nejistý, „slabší“ v sociálních či milostných situacích.
- Sigma: alternativa k alfa; tichý vlk samotář, nezajímá se o skupinovou hierarchii. Je sebevědomý, soběstačný, stojí mimo systém. Nechce vést ani následovat, jde si svojí cestou. Je to romantizovaný archetyp introvertního, nezávislého člověka.
- Body count: počet sexuálních partnerů, které člověk měl.
- Looksmaxxing: snažení o maximalizaci svého vzhledu, může jít o zlepšení péče o pleť a vlasy, lepší styl oblékání, cvičení a posilování, hubnutí/nabírání, zlepšení hygieny a někdy i estetické zákroky (od bělení zubů po plastické operace).
- Hypergamie: tendence žen vybírat si partnera, který má vyšší status / lepší podmínky. Tedy přesvědčení, že ženy si vybírají nejatraktivnějšího alfa samce: „Ženy si vybírají jen bohaté / úspěšné / hezčí chlapy.“
- Red pill: prozření, že feminismus ovládá společnost a utlačuje muže (převzato z filmu Matrix).
- Black pill: beznaděj, vše je determinované vzhledem – tedy i genetikou. Pokud nejsi „dost dobrý“, prý nemáš šanci na lásku, vztah nebo hodnotu.
- Blue pill: nevědomost. Život v systému, který klame – např. věří v rovnost pohlaví.
Žena je často vnímána jako objekt či odměna za výkon muže. Ideologie manosféry je zesílena algoritmy sociálních sítí, které doporučují další obsah na základě předchozí interakce – vzniká tak echo komora, neboli komnata ozvěn. To je jev, kdy se lidé vzájemnou komunikací a interakcí (např. v různých skupinách na sociálních sítích) utvrzují ve svých názorech. Shodné zesilují, odlišné zeslabují nebo jsou vylučovány.
3. Přechod k riziku
Když se jedinec dostane hlouběji, může narazit na obsah, který podporuje nenávist vůči ženám, genderové nerovnosti či dokonce volání po násilí. Pro prevenci je zásadní fakt, že tento online obsah se přelévá do offline reality. Odborníci varují, že tento typ radikalizace není jen rozdílný názor – je spojen s vyšším rizikem násilí, izolace a poruch zdraví.
4. Dopady na komunikaci, vztahy a genderové stereotypy
Tento druh diskurzu podporuje stereotypy jako „muž musí být silný, citově stoický“, „ženu musím získat“, případně „žena je překážka“ či „odměna“. To má dopad na to, jak mladí lidé komunikují, jak vidí partnerství a jak vnímají vlastní hodnotu.
A co na to prevence?
Pokud mladí ve věku základní školy či střední školy vstoupí do prostoru, kde je „mužnost“ jen výkon, „slabost“ něco, co se skrývá, a „úspěch“ je definován jako dominance – pak je riziko, že se uzavřou do kolektivů, které legitimují nerovnost, násilí či izolaci. Prevence, která otevírá diskuzi, podporuje kritické myšlení, nabízí alternativy komunikace, vztahů a rovnosti, je proto klíčová.
Prevence a opatření – co můžeme a měli bychom dělat
Vzdělávací kontext a školy
Problematika manosféry a incelů se prolíná mnoha preventivními tématy, o kterých bychom se s žáky měli bavit. Jedná se o digitální gramotnost, komunikaci, vztahy, gender a lidská práva. Pedagogové a lektoři prevence by měli být v tématu orientovaní, aby např. mohli projevy žáků zachytit i mimo preventivní programy.
Kritické myšlení nejen v online prostředí
Učme mladé, jak fungují algoritmy – např. že nás chtějí udržet na síti co nejdelší dobu, protože nám chtějí zobrazit co nejvíce reklamy. Nebo že nenávistný obsah se šíří mnohem rychleji a lidé na něj v emocích více reagují než např. na pozitivní zprávy.
Rodina, výchova, stereotypy a očekávání
Rozhovory o genderové rovnosti a stereotypech by měly začít brzy: děti začínají vstřebávat genderové stereotypy již od útlého věku. Diskutujme o tom, odkud se genderové stereotypy či očekávání berou. Jaký to na nás má dopad a jak s tím pracovat. Zařazujme do výuky aktivity podporující reflexi očekávaných rolí, spolupráce, respektu. Bavme se s žáky a studenty otevřeně o sexualitě, stereotypech a online prostředí např. i v kontextu pornografie. Posilujme zdravé a respektující hodnoty, učení respektu, nastavování si hranic a respektování hranic ostatních. Normalizujme práci s emocemi, sebevyjádření a sebepřijetí. A nemluvme o sexismu a nerovnostech jen u žen, ale i u mužů. Protože i na ně je společností vyvíjený tlak a očekávání a neměli bychom to opomíjet.
Práce s konkrétními výrazy („beta“, „alfasamec“, „looksmaxxing“) může otevřít debatu, kde se žáci vyjádří, proč se tyto pojmy používají, jak ovlivňují vnímání ostatních a kde vidí jejich rizika. Bavme se s žáky a studenty o vztazích a komunikaci online i offline a o očekávání ve vztazích. Je důležité otevřít tuto debatu v rámci třídy, kde mohou žáci navzájem naslouchat svým vrstevníkům. Mohou tak zjistit, že reálná očekávání opačného pohlaví jsou zcela jiná než to, co vidí a čtou na internetu. Např. že lidé (nejen ženy) si přirozeně vybírají takového partnera, se kterým se cítí dobře a bezpečně a že nejde jen o peníze — jde o hodnoty, chování, stabilitu, kompatibilitu a respekt. Otevíráme tak nejen vzájemnou diskusi obou pohlaví, ale i debatu různorodých názorů na rozdíl od internetového prostředí, kde se mnozí z nás uzavírají do sociálních a názorových bublin. V neposlední řadě se bavme se studenty a žáky i o tom, jak se prostředí online světa přelévá do offline světa.
A jde o to, aby mladí lidé měli nejen znalosti, ale i kompetence: rozpoznat, reflektovat, komunikovat, rozhodovat se.
Rozvoj zdravých modelů maskulinity a feminity
Prevence by neměla směřovat jen ke kritice manosféry, ale rovněž k návrhu alternativ – co znamená být mužem či ženou dnes, jak spolupracovat a komunikovat, jak vyjadřovat emoce, jak budovat vztahy založené na úctě a rovnosti. Tato témata lze zahrnout do hodin vztahové a sexuální výchovy, komunikace, občanské výchovy či mediální gramotnosti.
Manosféra z pohledu nenásilné komunikace:
Jeden z možných konkrétních způsobů, jak je možné pojmout téma nejen manosféry a incelů, ale i jakýchkoliv nenávistných názorů nebo řešení konfliktů, nabízí nenásilná komunikace. Model nenásilné komunikace (Marshall B. Rosenberg) vychází z podpory autentické komunikace a schopnosti všímat si pocitů a potřeb – vlastních i cizích. Nabízí tak přesně to, co v manosféře chybí: prostor pro emoce, pochopení, potřeby a respektující vztahy.
Nenásilná komunikace je založena na předpokladu, že všichni lidé jsou schopni soucitu a empatie a že k násilí nebo chování, které je pro druhé škodlivé, se uchylují pouze tehdy, pokud nejsou schopni najít efektivnější strategie naplnění svých potřeb. Z tohoto pohledu nejsou členové manosféry či incel komunity problémoví lidé — ale lidé, kteří našli velmi problematický způsob, jak se vyrovnat s nenaplněnými potřebami.
| Nenásilná komunikace | Manosféra |
| Emocím věnuje pozornost | Emocí se vysmívá („nebuď slabý“) |
| Učí mluvit o potřebách | Nahrazuje potřeby ideologií výkonu |
| Podporuje empatii k druhým | Podporuje hierarchii a soutěžení |
| Vidí druhého jako člověka | Vidí druhého jako objekt nebo ohrožení |
Proto je prevence tak důležitá — učíme mladé, že k řešení bolestí existuje vztahová cesta, ne útok. Nenásilná komunikace nám připomíná, že pod každým chováním existují lidské potřeby. U mladých lidí, kteří se přibližují manosféře, jde nejčastěji o:
- potřebu sounáležitosti (někam patřit),
- potřebu uznání (být pro někoho důležitý),
- potřebu přijetí (být vnímán jako „dost dobrý“),
- potřebu blízkosti a vztahu.
Proto je důležité nebagatelizovat ani nezesměšňovat jejich pocity a zkušenosti. Otevřený, respektující rozhovor může být mnohem účinnější než přímá konfrontace či „vyvracení argumentů“. V praxi to znamená, že při komunikaci s mladými volíme otázky jako:
- „Co ti to přináší, když o světě přemýšlíš tímto způsobem?“
- „Jak ses cítil předtím, než jsi o sobě začal přemýšlet takhle?“
- „Po čem toužíš? Co by sis ve vztazích přál?“
Tím podporujeme schopnost uvědomit si vlastní emoce a potřeby, tedy přesně to, co manosféra naopak potlačuje. Nenásilná komunikace nabízí alternativu: místo hierarchie a dominance učí spolupráci, empatii a schopnosti budovat bezpečné a respektující vztahy.
Konkrétní doporučení na četbu a výukové pomůcky:
Konsent: kdo jsou incelové a proč nás to má zajímat?
Hlavně nenásilně! – karetní hra a inspirace do škol
Zdroje:
https://www.unwomen.org/en/articles/explainer/what-is-the-manosphere-and-why-should-we-care
https://www.unwomen.org/en/articles/explainer/how-to-counter-the-manospheres-toxic-influence
Konsent: kdo jsou incelové a proč nás to má zajímat?
https://xyonline.net/sites/xyonline.net/files/2024-06/Han,%20Mapping%20the%20manosphere%202023.pdf