Katka Morávková s příspěvkem o potřebách klientů s duální diagnózou
Xenie Uholyeva s příspěvkem                        Když drogy „pomáhají“

 

 

J. Radimecký mluví o reformě adiktologických služeb

 

 

 

P. Dlouhý poutavě přednáší o hepatitidách

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Na AT konferenci v Seči jsme se dozvěděly aktuality a zajímavosti z výzkumu a praxe různých adiktologických zařízení.

Od P. Dlouhého jsme se dozvěděly (zopakovaly jsme si), že virové hepatitidy A a E jsou akutní, nepřecházejí do chronického stadia, přenášejí se špinavýma rukama a obvykle se všichni uzdraví. Virové hepatitidy B (VHB) a C (VHC)  se přenášejí krví. VHB lze vyléčit, ale je možná reaktivace viru v případě, že organizmus je oslabený (například při biologické léčbě). VHC lze vyléčit úplně, bez rizika reaktivace v budoucnu (ale je možné se znovu nakazit). Stará léčba VHC Interferonem byla náročná, dlouhá a měla hodně vedlejších účinků („když někdo chodil na Interferon, už neměl sílu fetovat“). Moderní léčba je velmi efektivní a netrvá dlouho. V ČR je jenom 17 center, která smí léčit VHC, z toho 7 v Praze. Přenos VHC se děje nejčastěji krví (sdílené stříkačky), sexuální cestou převážně u mužů, kteří mají sex s muži.

A. Miklovičová mluvila o zkušenostech s diagnostikou a léčbou ADHD u dospělých uživatelů pervitinu. Kromě očekávaných příznaků popisovala například problémy klientů s účastí na relaxačních technikách (také v každodenním životě dávají přednost sprše před vanou), problémy s přečtením celé knihy (mají více rozečtených knih, ale ani jednu nedočetli), intolerance nebo nedostatečný efekt SSRI (antidepresiv, které fungují na základě inhibice zpětného vychytávání serotoninu).

V. Mravčík navrhoval opustit termín „závislost“, který stigmatizuje, a používat termín „heavy use over time“. V USA je alarmujících 65 000 úmrtí na předávkování ročně (v Česku ročně 50 případů předávkování nelegálními návykovými látkami, 300 alkoholem).

M. Grohol prezentoval studii DIALK 4, ukázalo se, že pití kávy mírně snižuje riziko alkoholové cirhózy jater. To ovšem funguje jen v případě, že pacient nekouří cigarety.

B. Nechanská a kolektiv porovnávali nemocnost dětí matek v substituční léčbě, matek užívajících opiáty mimo legální substituci a ostatních dětí (běžná populace). Ukázalo se, že děti matek-uživatelek opiátů jsou častěji hospitalizované, stráví více dnů v nemocnici při jedné hospitalizaci, mají více diagnóz najednou. Zajímavé je zjištění, že děti matek, které jsou v substituční léčbě, nejsou na tom po zdravotní stránce lépe než děti matek, které užívají opiáty nelegálně.

R. Gabrhelík a kolektiv porovnávali zdraví novorozenců uživatelek různých NL. Ukázalo se, že nejvíce potíží mají děti uživatelek opioidů, o něco méně potíží mají děti uživatelek alkoholu, ještě o něco méně uživatelek stimulancií. Z ostatních NL zdraví novorozenců nejvíce ovlivňovaly THC a inhalanty.

Příspěvky K. Morávkové (Co způsobuje obtíže při poskytování odborných
služeb klientům s duální diagnózou?) a X. Uholyevy (Když drogy pomáhají: počáteční pozitiva užívání návykových látek podle žadatelů o ambulantní léčbu) byly velmi dobře přijaty a podnítily živou odbornou diskuzi.

 

 

V. Mravčík mluví o veřejném zdraví
Diskuze o substituční léčbě
M. Dolejš prezentuje průběžné výsledky zkoumání locus of control u adolescentů
M. Grohol mluví o kávě a cirhóze jater